Syn.: Pisum biflorum Raf., Pisum elatius M. Bieb., Pisum humile Boiss. et Noe, Pisum sativum var. elatior Trautv., Pisum sativum subsp. humile (Holmboe) Greuter et al., Pisum sativum subsp. pumilo (Meikle) Ponert
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Ve Středozemí od Portugalska, Španělska a Maroka až po Egypt, Izrael, Sýrii a Írán, také na většině středomořských ostrovů. Rovněž roste v Bulharsku, na Krymu, na úpatí Kavkazu v Rusku a v Zakavkazí (Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán).
Ekologie: Roste ve stepních trávnících, na okrajích polí, ale i v křovinách a lesních lemech, často na mělké, kamenité půdě, vystupuje až do nadmořské výšky okolo 1700 m.
Popis: Jednoletá lysá bylina s chabým, často liánovitě pnoucím stonkem dlouhým až 2 m. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, s 1–4 jařmy, zakončené větveným úponkem; palisty 1,5–8 cm dlouhé; řapík kratší nebo i mnohem delší než palisty; lístky 2–7 cm dlouhé a 1–4 cm široké, celokrajné nebo zubaté, sivé. Květy vyrůstají v dlouze stopkatých, 1–3květých hroznech, delších než podpůrné listy; kalich je trubkovitý, 8–15 mm dlouhý, s nestejně dlouhými cípy; koruna je nápadně dvoubarevná, s růžovofialovou pavézou a tmavšími, červenofialovými křídly, 16–30 mm dlouhá. Plody jsou podlouhlé až čárkovité, 6–10 cm dlouhé a 7–12 mm široké lusky s 3–10 semeny, semena jsou kulovitá, papilnatá, mají asi 5 mm v průměru.
Využití: V oblasti areálu se občas využívá jako pícnina; není vyloučeno, že právě z tohoto typu v minulosti vznikl kulturní hrách (Pisum sativum subsp. sativum).
Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, ve dnech 17. a 18. 5. 2011 (Turecko, Anatolie, Akbaş; Kappadokie, Göreme, kaňon Zemi).