Česká jména: plektrantus (Mareček 1999), molice, moud, plektrantus (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Druh jihovýchodu Jihoafrické republiky, vyskytuje se jen v pobřežní oblasti provincie Kwazulu-Natal, v okolí města Port Shepstone. Byl popsán podle rostlin pěstovaných v botanické zahradě ve švédské Uppsale.
Ekologie: Roste na lesnatých svazích v říčních údolích poblíž mořského pobřeží. Kvete od dubna do června.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou plazivou, až 20 cm dlouhou, větvenou, v dolních uzlinách kořenující, žláznatě chlupatou. Řapík je 15–40 mm dlouhý, čepel je široce vejčitá až skoro okrouhlá, 30–45 mm dlouhá a 25–45 mm široká, poněkud dužnatá, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, po okraji vroubkovaná až pilovitá, brvitá, na líci řídce chlupatá, na žilkách stříbřitá, na rubu nachově naběhlá, žláznatá. Květenství je terminální, složené z lichopřeslenů o 6 květech, je 7–20 cm dlouhé; listeny jsou vejčité, drobné; kalich je 2pyský, až 8 mm dlouhý, žláznatý, koruna je 2pyská, bělavá, někdy nafialověle naběhlá, korunní trubka je 8–13 mm dlouhá, na bázi vakovitá, výše stažená, horní pysk je až 5 mm dlouhý, dolní 4–5 mm dlouhý; tyčinky jsou 4, volné, 2–3 mm dlouhé. Plody jsou tvrdky.
Využití: Rostlina je pěstována už od počátku 20. století rovněž v Evropě, samozřejmě především v tropických sklenících nebo jako pokojová rostlina.
Poznámka: Ivan Anders Örtendahl (1870–1935), na nějž odkazuje druhové jméno, byl švédský botanik, který působil v německé botanické zahradě v Berlíně-Dahlemu, ale také ve švédských zahradách ve Stockholmu a především v Uppsale.
Fotografováno dne 6. 6. 2019 (Belgie, Vlámsko, Plantentuin Meise).