Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Passeriformes, Ploceidae
Česká jména: snovač žlutohlavý, snovač menší
Anglická jména: Fody, Sakalava weaver
Rozšíření: Endemit Madagaskaru, jsou rozlišovány dva poddruhy: Ploceus sakalava subsp. sakalava žije na severozápadě ostrova a Ploceus sakalava subsp. minor obývá jihozápad země.
Způsob života: Preferuje suché oblasti, suchý listnatý les a trnitý buš, ale může žít také v parcích a zahradách.
Živí se semeny a hmyzem, zejména mouchami a pavouky. Ptáci hnízdící v blízkosti lidských sídel často pojídají rýži, kterou ženy v každé domácnosti suší a připravují.
Žije v koloniích s 10–120 hnízdy rozloženými na několika stromech, které stojí vedle sebe. Na Madagaskaru si ke hnízdění často vybírají strom s košatou korunou, jakým je tamarind indický (Tamarindus indica). Hnízdo přichycené k větvi je hustě utkané z trávy, měkkých rostlinných vláken a proužků palmových listů. Je ve tvaru křivule, zdola má tunelový vstup 17–40 cm dlouhý. Uvnitř kolonie mnohdy hnízdí káně madagaskarské (Buteo brachypterus), luňák hnědý (Milvus migrans) nebo vrána černobílá (Corvus albus). Toto spojení zabezpečuje ochranu hnízd snovačů před jestřábcem madagaskarským (Polyboroides radiatus) nebo lemurem bělohlavým (Eulemur fulvus), kteří vykrádají vejce.
K rozmnožování dochází v období dešťů. Netvoří stálé páry. Když samec přiláká samici, kterou oplodní, začne stavět další hnízdo a snaží se přilákat další samičku. Samice snáší 2–4 vejce, které inkubuje 12–14 dní.
Popis: Madagaskarský snovač dosahující délky těla 158 cm a hmotnosti 20–28 g. Dospělý samec má během období rozmnožování žlutou hlavu a horní část prsou, světle břicho a hnědá křídla s bílými špičkami. Zobák je šedý, kolem oka má červenou kůži. Mimo období páření se samci stávají méně nápadnými a vypadají podobně jako samice, které jsou na hřbetě šedohnědé, na spodní části těla šedé.
Fotografováno ve dnech 4. 10. 2016 (Madagaskar, Bekopaka) a 10. 10. 2016 (Madagaskar, Toliara, Arboretum d’Antsokay).