Syn.: Ramonda pyrenaica Pers., Verbascum myconi L.
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Ramonda myconi
Rozšíření: Těžiště nevelkého areálu se rozkládá na severovýchodě Španělska, zejména ve středních a východních Pyrenejích a v jejich předhůří; na jih zasahuje do horské skupiny Sierra de Montserrat. Na sever přesahuje i do Francie.
Ekologie: Typický druh štěrbin v kolmých, často přistíněných skalách, velmi často roste na severních expozicích nebo v hlubokých roklinách se zvýšenou vzdušnou vlhkostí. Provází bazické podklady, zejména vápence nebo vápnité slepence. Lokality leží v nadmořské výšce 500–2000 m.
Ramonda myconi
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 6–15 cm. Listy tvoří k zemi přitisklou růžici, jsou dosti dužnaté, obvejčité až zaobleně kosníkovité, 2–8 cm dlouhé a (1,5–)2–5(–6) cm široké, tmavozelené, svraskalé, na líci krátce světle přitiskle chlupaté, na rubu s delšími odstálými rezavými trichomy, čepel je na bázi zúžená v křídlatý řapík, na okraji vroubkovaná až pilovitě zubatá, na vrcholu zaokrouhlená. Květy vyrůstají po 1–6 na stvolu, který je zejména v dolní části žláznatě chlupatý; kališní cípy jsou až 3,5 mm dlouhé, tupé; koruna je kolovitá, 2–3,5 cm v průměru, tmavě červenofialová, v ústí trubky žlutá; tyčinky jsou 4, přímé, 4,5–6,5 mm dlouhé; čnělka je 5–7 mm dlouhá. Plodem je podlouhle vejcovitá tobolka 10–15 mm dlouhá, s malými semeny.
Využití: Oblíbená, ale dosti choulostivá skalnička: nesnáší vodu v růžicích, protože pak snadno zahnívá.
Poznámka: Třetihorní relikt, jeden z pěti původních zástupců převážně tropické čeledi Gesneriaceae na evropském kontinentu. Další dva druhy rodu Ramonda (Ramonda serbica a Ramonda nathaliae) mají rovněž reliktní charakter a rostou na Balkánském poloostrově, na Balkáně se vyskytují i ostatní dva evropští zástupci čeledi: Haberlea rhodopensis a Jancaea heldreichii.
Ramonda myconi
Ramonda myconi
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 20. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Montserrat).