Syn.: Rhizophora candellaria DC.
Čeleď: Rhizophoraceae Pers. – kořenovníkovité
Rozšíření: Areál druhu zahrnuje rozsáhlé území v tropech na pobřeží Indického a Tichého oceánu. Druh byl zjištěn v Asii od Malediv a Srí Lanky až po Indonésii, na sever zasahuje až do nejjižnější Číny a na Filipíny, roste na severu Austrálie a v Oceánii od Nové Guineje po Vanuatu a severní Mariany.
Ekologie: Charakteristický druh, často dominanta formace mangrove, roste spíše v hloubi porostů než na jejích okrajích. K významným adaptacím na specifické podmínky mangrove patří jednak chůdovité kořeny, jednak klíčení semen na rostlině: mohutný hypokotyl se při pádu snadno zabodne do bahnitého substrátu na dně a stabilizuje semenáček před účinkem přílivu.
Popis: Statný stálezelený strom vysoký (3–)6–25 m; v dolní části kmene tvoří charakteristické přímé nebo obloukovité vzdušné kořeny; kmen dorůstá průměru 10–22 cm, borka je šedá až poněkud rezavá, spíše hladká. Listy jsou vstřícné; řapík je 1,5–3 cm dlouhý, často načervenalý; čepel je kopinatá, 8–18 cm dlouhá a 3–7 cm široká, lysá, lesklá, s načervenalou hlavní žilkou, na rubu tečkovaná, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu tupě špičatá. Květy vyrůstají v úžlabí listů na tlustých stopkách 0,7–1,5 cm dlouhých, obvykle ve vidlanech, méně často jednotlivě; květy jsou 4četné; kališní lístky jsou vejčité, 1–1,5 cm dlouhé, na vrcholu špičaté; korunní lístky jsou kopinaté, 6–8 mm dlouhé, bílé, záhy po rozkvětu opadávají; tyčinek je obvykle 12; semeník je zčásti uzavřen v češuli. Plod je hruškovitý, asi 2,5 cm dlouhý a 1,5 cm široký; semeno klíčí už na mateřské rostlině a opadává teprve ve chvíli, kdy jeho hypokotyl doroste délky 30–35 cm.
Záměny: Porosty tohoto druhu velmi často navazují na výskyt velmi podobného kořenovníku Rhizophora mucronata. Ten se odlišuje nižšími oblouky vzdušných kořenů, tmavší a více brázditou borkou, světlejšími, na okraji poněkud podvinutými listy, delšími stopkami květenství a větším počtem květů v něm.
Využití: Dřevo je pevné a houževnaté, vhodné jako stavební materiál i jako palivo. Borka obsahuje mnoho tříslovin a tradičně se používá např. k barvení rybářských sítí, pro něž má konzervační účinek.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 21. a 28. 1. 2018 (Palau, Koror, Ngermid).