Syn.: Glossanthus zeylanicus R. Br., Klugia ceylonica Gardner, Klugia zeylanica Jacob-Makoy, Klugia notoniana Hook. (non A. DC.), Klugia zeylanica A. DC.
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Rozšíření: Endemit Srí Lanky s rozšířením omezeným na nížinné a podhorské oblasti provincií Central a Sabaragamuwa, v areálu o rozloze menší než 64 km2.
Ekologie: Druh úzce vázaný na břehy vodních toků nebo skaliska při vodopádech ve stinných vlhkých lesích, v pahorkatinách od 500 do 1000 m nadmořské výšky. Na původních lokalitách kvete v červnu a červenci.
Popis: Krátkověká bylina s křehce dužnatými, porůznu větvenými, poléhavě vystoupavými stonky až 60 cm dlouhými, z jedné strany roztroušeně porostlými souběžně sbíhavými řadami vlnatých chlupů. Listy má střídavé (ve skutečnosti nestejnopárné, s menším lístkem v páru ale beze zbytku zaniklým), roztroušeně pýřité, až 10 cm dlouhé, řapíkaté s čepelemi nápadně nestejnostrannými (s bází na větší polovině srdčitou, na menší sbíhavou), na vrcholu zahrocenými, nepravidelně oddáleně zubatými, s žebernatě vpadlou žilnatinou. Pětičetné květy, seřazené ve dvou řadách v jednostranných hroznech, mají kopinaté, v krátkou trubku srůstající, kýlnaté a zhruba stejně velikými křídlatými hřebínky opatřené kališní lístky. Souměrné dvoupyské koruny dorůstají až 3 cm délky, mají bílou trubku rozšířenou v bělavý, lehce dvouzubý horní pysk a nápadně zvětšený, sytě modrofialový, žlutou bazální skvrnkou zdobený spodní pysk s laloky téměř okrouhle splývajícími. Čtyři dvoumužné tyčinky z trubky nevyčnívají a jsou k ní krátce přirostlé. Jednopouzdrý semeník s bliznou na dlouhé čnělce dozrává v dvouchlopňovou okrouhle vejčitou tobolku s početnými drobnými semeny.
Záměny: Nejčastěji pěstovaný druh rodu, často ale bývá zaměňován s podobným horským druhem Rhynchoglossum notonianum, který se liší květy s kratšími, délky korunní trubky nedorůstajícími kalichy s nápadně zvětšeným křidélkem na kýlu předního sepalu a protáhlými, obvykle zahrocenými a zřetelně trojlaločnými spodními pysky koruny. Děje se tak od samotné introdukce druhu v polovině 19. století: semena sice poslal G. Thwaites z cejlonské Peradeniye do Kew řádně označené jako Glossanthus zeylanicus, rostliny z nich dopěstované však W. J. Hooker mylně spojil s druhem výše zmíněným a pod jménem “Klugia nototiana“ byly pak od roku 1852 belgickými školkaři rozšiřovány do evropských skleníků.
Ohrožení a ochrana: Roste nejspíš jen na pěti fragmentovaných lokalitách, v Červeném seznamu Srí Lanky má statut ohroženého druhu.
Fotografováno dne 31. 10. 2019 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy, skleník Fata Morgana).