Syn.: Chelidonium hybridum L., Glaucium violaceum Juss., Roemeria violacea (Juss.) Medik.
Česká jména: rosopastka fialová (Berchtold et Presl 1823), roemerka, rosopastka (Jungmann 1837), roeméra (Těšitel 1927)
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Středozemí (od Španělska přes Itálii až po Řecko, také ukrajinský Krym, v severní Africe od Maroka až do Egypta), Malá, jihozápadní a Střední Asie (Turecko, Sýrie, Izrael, Irák, Arabský poloostrov, Írán, Afghánistán, Pákistán, Kyrgyzstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kazachstán, západní Čína), také Kavkaz a Dagestán.
Ekologie: Roste na suchých stráních a svazích, na písčinách, v polopouštích, na úhorech a okrajích polí.
Popis: Jednoletá bylina, 10–50 cm vysoká. Lodyha je přímá, chudě větvená, skoro lysá nebo chlupatá. Bazální listy v růžici, řapíkaté, v obrysu vejčité, 2–5 cm dlouhé, 2–3krát zpeřeně dělené, lysé nebo slabě štětinaté, úkrojky podlouhlé, zašpičatělé, lodyžní listy menší, střídavé, jejich řapíky jsou kratší, někdy jsou tyto listy až přisedlé. Květy jsou jednotlivé, 4četné, okvětní lístky široce vejčité, fialové, 1,5–3 cm v průměru, v odpoledních hodinách již většinou opadávají. Kvete od února do května. Plodem je štětinatě chlupatá a 2–7,5 cm dlouhá tobolka výrazně protáhlého tvaru.
Poznámka: V asijské části areálu se vyskytuje také v poddruhu R. hybrida subsp. dodecandra, v Evropě najdeme spíše nominátní poddruh. Drobné rozdíly jsou ve tvaru úkrojků listů, také v růstu stopky plodu. Asijský poddruh by ji měl mít víceméně vzpřímenou, nominátní poddruh zase zakřivenou.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 3. 5. 2009 (Sýrie, Malúla).