Čím jsem starší, tím hůře spím. Občas nedokážu usnout celou noc. To si pak připadám jako obyvatel vesničky Macondo z Márquezova románu Sto roků samoty.
Jednoho krásného večera totiž v Macondu propukla nespavá nemoc. Netrvalo to dlouho a všichni, kteří touto nemoci ochořeli, začali ztrácet paměť. Takže aby věděli, co mají v běžném životě dělat, museli si všechno psát. Nejdřív třeba jen pověsili na krk krávě nápis Kráva. Později už tam ale bylo potřeba i dopsat: Každé ráno podojit, aby dala mléko, a mléko svařit, smíchat s kávou a vypít. Nakonec dokonce dali před vesnici ceduli s nápisem Macondo a uprostřed vesnice postavili obří transparent, který hlásal Bůh je!
I já se snažím při nekonečných nocích rozpomenout na doby, kdy jsem ještě mohl spát. Někdy to jde, chvílemi je to zase těžké – vůbec si například nevzpomínám na své dřívější sny, už ani nevím, jak sen chutná. Problém je v tom, že jsem si nikdy nedal na krk cedulku s nápisem Dnes se mi zdálo… A proto aspoň beru do rukou prastarý Snář velmi pěkný…, který sepsal v 15. století Vavřinec z Březové. Celý jsem ho ještě nikdy nepřečetl. Nebyl na to čas, navíc proč číst celý Snář… Ale teď, za dnešní dlouhé noci, si podle něj mohu představovat, jaké bych mohl mít sny – tedy kdybych zrovna spal. Vždyť kde jinde než ve Snáři je možné nejsnáze najít ztracené podoby snů? Tak, ctěný Vavřinče, prozraď mi, co by se mi mohlo zdát! Chci si podle tvého Snáře vysnít své sny. A určitě by mě nejvíce zajímalo, jestli by v mých snech mohly být i nějaké rostliny!
___________________________________________________________________________
Snář velmi pěkný, z mnohých spisuov mudrcův starých i nových i z kněch zákona obojího vybraný… V Starém Městě Pražském u Jiříka Dačického Letha 1581 (výběr)
Vidí-li kdo v svém snu, že všel do zahrady, v kteréž krásní stromové rostou, mezi lidmi urozenými a vzácnými postaven bude.
Ovoce jakékoli událo-li se ve snách česati, jestli to ovoce požlutlé barvy, nemoc toho, jemuž se to snilo, znamenává. Pakli by to barvy bledé, nemoc také, ale lehčí ukazuje. Každé trpké ovoce zármutek a sladké radost a veselí ukazuje.
Strom ořecha vlaského znamená osobu člověka bohatého a skoupého.
Událo-li se komu ve snách jablko trhati a ty že by sladká a chutná k jedení byla, ženu pojme se zbožím k svému potěšení. Ovoce to bylo-li by kyselé, to svázlivou manželku znamenává.
Jestliže by se ve snách někomu událo, an hrušky češe sladké, ten syny a dcery zplodí, vedle počtu hrušek. Pakli trpké byly, nezbedné a neposlušné děti ukazuje.
Hrozny jestliže někdo sbírá ve spaní a toho času víno se sbírá na vinicech, tesknost a zármutek míti bude.
Zdálo-li by se někomu, an vybíraje jádra z tykví i je jí, lidi bude oklamávati. Pakli je jiným k jedení rozdává, bude od nich oklamán.
Růži zdá-li se někomu ve spaní, an trhá, rozmnožení statků a radost znamenává.
Zelí obyčejné jísti ve spaní zármutek znamenává, a zvláště nebylo-li dobře uvařeno, neb omaštěné.
Česnek jísti ve snách syrový aneb cibuli, komuž se to skrze sen viděti událo, potká ho zlá příhoda a zármutek s pláčem.
Mrkev zdálo-li se někomu, že jedl ve snách, zboží ze strany jedné znamenává; ale však tomu, komuž se to snilo, nemoc ukazuje, a zvláště byla-li syrová. Pakli by se někomu zdálo, an jí vařenou, smrt brzkou mu zvěstuje.
Pšenice jestliže by se někomu zdálo, ana prší místo deště, takový každý zbohatne nad míru, a zvláště pršela-li na dům jeho aneb na osobu jeho.
Ječmen mlátil-li by někdo ve snách aneb že by mu se zdálo, an má mnoho ječmene mláceného, on, komuž se to snilo, přátel sobě příznivých mnoho míti bude.
Hořčice obecně neduh a žalost ukazuje. Protož nalezl-li by někdo ve spaní semeno hořčičné v pytlíku aneb v jakéžkoli nádobě, neduhu v brzkém času obávati se má.
Bazaliku jestliže by někdo sil neb sadil aneb vykopával, a jakžkoli s ní se ve snách obíral, zármutek na svém srdci ponese a má se toho obávati, jestliže by ta bazalika byla přílišné velikosti, aby na svém těle nebyl trápen.
Len snilo-li se někomu, an rozsíval na svém poli a ten že by rostl a zelenal se, ten, komuž se ten sen viděti událo, radovati se bude ve svém zboží a chválen bude od lidí.
Ředkev vidí-li kdo před sebou ve snách jakoužkoli, komuž se to snilo, zboží dosáhne, ale užitku z něho míti nebude, ale více pohanění a lhářem v lidu nazván bude.
Hrách bobový jestliže by někdo viděl ve svém snu, an roste na poli, vikev, čočovice aneb vlčí mák, neb jsou jednostejného způsobu, ten, komuž se to snilo, nalezne žalost a zármutek skrze zlou příhodu.
Hrách obyčejný, též i koukol růsti aneb z nich ve snách viděti, zboží a zlato znamenává. A v tom koukol ještě lepší jest než hrách viděti.
Tedy Vavřinče, podle tvého Snáře nemálo rostlin by mohlo být v mých snech! Ale kupodivu ne zase až tolik. Hned za svítání totiž můžu vyjít ven – tam toho jistě poroste více. Škoda jen toho koukolu, ten se už dnes hned tak nevidí, ten určitě ráno nikde nepotkám. Bylo by dobré, kdyby měl koukol alespoň ve snech výskyt velmi hojný! Nebo aspoň roztroušený. Možná, že ještě někdy usnu taky a pak konečně uvidím někde na okraji pole i tento můj vysněný koukol.