Arboretum a zahrady Trompenburg leží na východním okraji Rotterdamu, ve čtvrti Kralingen, nedaleko dálnice A16. Z dálnice je snadno k dosažení, jen se musíme držet ve vnějších pruzích dálnice, které jsou od vnitřních tranzitních pruhů odděleny svodidly a v místě, kde je třeba odbočit, není možné mezi pruhy přejíždět.
Evropa
Nizozemsko, Utrecht, Botanische Tuinen
Botanická zahrada univerzity v Utrechtu leží v univerzitním kampusu nedaleko křižovatky dálnic A28 a A27. Pokud jedete autem, držte se směru na Univerzitní nemocnici a poté zahradu snadno naleznete. Není však značená orientačními tabulemi.
Polsko, Karkonosze, Śnieżne Kotły – krkonošský botanický trezor
Śnieżne Kotły (Sněžné jámy, Schneegruben) patří k nejpozoruhodnějším místům polské strany Krkonoš, z hlediska botanického pak představují lokalitu naprosto výjimečnou. Když se k nim v srpnu 1786 přiblížil botanik Tadeáš Haenke (bylo to při cestě na Große Sturmhaube, což by tedy měla být nedaleká hora s českým názvem Velký Šišák), zhodnotil zdejší strmé skály nad hlubokou propastí slovy eine wahre Skizze von einem großen unvollendeten Werke Gottes. Do jam zřejmě vůbec nesestoupil. To jeho dávný předchůdce Kaspar Schwenckfeldt byl možná odvážnější, ve své knize z roku 1600 odtud zaznamenal hned několik druhů rostlin. Třeba je to ale tím, že do Sněžných jam vešel trochu pohodlněji ze slezské strany hor.
Polsko, Karpacz a Miłków – po stopách krkonošských laborantů
Rostliny lidé potřebovali od počátku věků. Vždy oceňovali dřevo, k obživě využívali plody rostlin, brzy zjistili, že z některých bylin se dají vyrobit klidně i šaty. Záhy začali dokonce cíleně vyhledávat určité rostliny, u nichž vypozorovali léčivé účinky. Věřili, že nejlepší léčivé vlastnosti mají rostliny rostoucí v horách, nic z nížiny se prý nemohlo rovnat rostlině horské. A tak dávní kořenáři a bylinkáři procházeli světem hor od nejstarších dob.
Polsko, Książański park krajobrazowy
Nachází se v Dolním Slezsku, severně od města Wałbrzych. Byl vyhlášen v roce 1981, rozkládá se na 3155 hektarech a ochranné pásmo na 5933 hektarech. Skládá se ze tří částí: Dobromierski Zespół Krajobrazowy (severozápadní část), Książański Zespół Krajobrazowy (centrální oblast parku) a Lubiechowski Zespół Krajobrazowy (východ parku). Lesy pokrývají téměř celou plochu parku, louky a pastviny jsou zapojeny jen výjimečně. Nejvyšší bod parku je vysoký 486 m (v ochranném pásmu) a nejnižší 290 m n. m.
Polsko, Palmový skleník a zahrady u hradu Książ
Slezský rod Hochbergů z Hochbergu je známý i v Čechách, česká větev tohoto rodu – Hochbergové z Hennersdorfu – se nesmazatelně zapsala dokonce do dějin české botaniky založením jedné z nejstarších botanických zahrad u nás; tou byla zahrada u zámku v Hluboši u Příbrami. Zatímco sláva Hluboše skončila už v roce 1816, ve slezském Valdenburku (Waldenburg, dnes Wałbrzych v polském Slezsku) došlo k největšímu rozkvětu zdejších zahrad až v 19. a na začátku 20. století.
Polsko, Podlaski Przełom Bugu – park krajobrazowy
Park Podlaski Przełom Bugu se nachází na dolním toku řeky Bug ve východním Polsku, z části při hranici s Běloruskem. Byl vyhlášen v roce 1994. Rozkládá se na 30 904 hektarech a ochranné pásmo na 17 131 hektarech. Jeho délka (vzdušnou čarou) je 65 km. V tomto území ale řeka Bug meandruje v délce 93 km. Lesy pokrývají 33 % plochy, louky a pastviny 21 %. Průměrná nadmořská výška parku je 120 m.
Polsko, Slezské Teplice, Park Zdrojowy Cieplice Śląskie-Zdrój
Při návštěvě Slezských Teplic (Cieplice Śląskie-Zdrój, Bad Warmbrunn) vás možná ani nenapadne, že se zrovna procházíte po nejstarších lázních na území dnešního Polska. Z malebného městečka s nevelkým náměstíčkem, zámkem, menším parkem, klášterem a několika termálními prameny vyzařuje klid hraničící až s příjemně uhrančivou a následováníhodnou leností. Dnes jsou sice lázně Slezské Teplice součástí Jelení Hory, blízkého zhruba osmdesáti tisícového města v podhůří Krkonoš, ale tady se opravdu vůbec nespěchá. Léčit se tu dají nemoci pohybového ústrojí, ale i choroby očí a ledvin.
Polsko, Varšava, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Warszawskiego
Botanická zahrada Varšavské univerzity byla založena v roce 1819 a jejím zakladatelem byl polský botanik Michał Szubert. Vznikla vlastně na místě dřívějších zámeckých zahrad, kde už stávaly bývalé královské oranžerie.
Polsko, Varšava, Ogród Saski
Ogród Saski – Saská zahrada byla založena polským králem Augustem II. Silným u barokního Saského paláce v letech 1713–33 na tzv. „Saské ose“, která sledovala linii paláců a parků spojující západní okraj Varšavy s Vislou. Zahrada byla projektována ve velkolepém francouzském stylu podle zahrad ve Versailles.