Buková se nachází asi 5 km jihovýchodně od Přibyslavi a je místní částí obce Nížkov (okres Žďár nad Sázavou). Asi 300 m jihovýchodně od vesnice, při silnici do Nížkova, se nachází arboretum tvořené kultivary buku lesního (Fagus sylvatica). Stromy byly vysázeny dne 13. 10. 2012 u příležitosti „Dne stromů“. Iniciátorem byl rodák z Nížkova Jaroslav Pokorný, kterého podpořil tehdejší starosta Jan Mokrý.
Naše zahrady a parky
Český Brod, Jiráskovy sady
Druhou polovinu 19. století a přelom 19. a 20. století lze označit za období zakládání městských parků. Průmyslová revoluce přivedla do měst nové obyvatelstvo z venkova, města se rozšiřovala až daleko za své historické hradby. Ty ostatně v 19. století ztratily veškerý obranný význam, po vzoru Vídně byly v mnoha městech bořeny, na jejich místě vznikaly široké bulváry, ale i veřejné parky (opět podle vídeňského vzoru). Tomuto ozeleňovacímu trendu však nepodlehla jen města, která hradby odstranila, ale i ta, která je alespoň z části jako historickou památku uchovala. K takovým městům patří i někdejší královské město Český Brod, jehož hradby dodnes patří k nejvýznamnějším příkladům městských fortifikací u nás.
Dendrologická zahrada Průhonice
Posláním průhonické Dendrologické zahrady, která je zřizována Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, je soustřeďování a hodnocení genofondu domácích i nepůvodních dřevin z hlediska jejich využití v zahradní a krajinářské tvorbě. Zahrada však kromě dřevin schraňuje i pestrou škálu trvalek.
Hamzův park a arboretum, Luže – Košumberk
Hamzův park a arboretum najdeme v areálu Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé v Luži (okres Chrudim). Lékař František Hamza založil na svahu pod hradem Košumberk v roce 1901 u nás vůbec první léčebnu pro tuberkulózní a skrofulózní děti. Dobře si uvědomoval, že pro jeho pacienty není důležitá jen léčba samotná, ale i prostředí, ve kterém někteří strávili i několik let. Proto se rozhodl postupně vznikající areál osázet dřevinami a přeměnit na park. Díky jeho zálibě v exotických druzích dřevin se tak jeho léčebna stala vlastně i arboretem. Vznik parku je datován rokem 1910.
Havlíčkův Brod, městský park Budoucnost
Ve druhé polovině 19. století došlo v podobě mnoha našich měst k podstatné změně. Stále častěji byla rušena stará městská opevnění, neboť překážela dalšímu růstu měst. A na jejich místech byly budovány stavby nové, funkčně většinou zcela odlišné, nejednou se na místo staré hradební zdi připlazila i nová silnice či rovnou široký bulvár. V lepších případech se u polozbořených hradeb objevily pásy zeleně, byly zde zakládány parky. Právě tato bezprostřední návaznost parku na historické jádro města i na následně se rozvíjející předměstí je vynikající devizou umístění řady městských parků v mnoha českých a moravských městech.
Kapucínská zahrada Žatec
Kapucínská zahrada se nachází jižně od historického centra Žatce a je přístupná několika vchody z Pražské ulice, třídy Obránců Míru a Klášterní ulice. Obklopuje bývalý kapucínský klášter, který byl postaven v letech 1676–1684 a nepřetržitě fungoval až do roku 1950. Objekt pak sloužil jako domov důchodců až do osmdesátých let 20. století.
Klášterní zahrada Bechyně
V jihočeské Bechyni najdeme na strmé skále nad řekou Lužnicí zajímavou zámeckou zahradu, která pamatuje samotného Petra Voka z Rožmberka. Dnes ale tuto zahradu mineme. Naše kroky tentokráte povedou k nevelkému kostelíčku za bechyňským náměstím. Tam objevíme pozůstatky staré zahrady klášterní.
Klášterní zahrada Broumov
Východočeské městečko Broumov (okres Náchod) dnes nemá ani osm tisíc obyvatel a podle jeho pohraniční polohy by snad někdo mohl zbrkle usuzovat, že tady lišky vždycky dávaly dobrou noc. Jenže stačí letmý pohled na místní náměstí, abyste na zrzavé šelmí kmotřičky rychle zapomněli. Měšťanskými domy na tři patra se hned tak nějaké městečko v pohraničí chlubit nemůže a majestátnost zdejší budovy klášterní okamžitě spláchne veškeré nemístné nápady o eventuální perifernosti zdejších poměrů.
Kouřim – cesta do středu Evropy
Turistické atrakce se dají vyrábět různě: selský dvůr se třeba přejmenuje na zámek a zbytek farské zahrady se prohlásí za jeho park, větší kámen za obcí začne jednoho krásného dne vyzařovat tajemnou geoenergii a stane se místem srazů všech čarodějnic ze širokého okolí, v nejhorších případech se z obecního rybníka znenadání vynoří místní obdoba lochnesky, eventuálně se v příměstských lesích zjeví vzácná rostlina, nejlépe taková, která tam nikdy nerostla. Bílých paní a podřezaných mnichů je také nějak stále víc.
Květná zahrada Kroměříž
K nejvýznamnějším historickým pokladům naší zahradní architektury, ale dokonce i k nejcennějším objektům zahradního baroka celé střední Evropy, bez sebemenších pochyb patří dvě zahrady kroměřížské. Obě zahrady – Květná a Podzámecká – byly společně s arcibiskupským zámkem v roce 1998 zapsány do seznamu památek Světového kulturního dědictví UNESCO.
Lázeňský park Františkovy Lázně
Každé naše historické lázně jsou poněkud jiné, jen těžko lze srovnávat halasný lesk karlovarských kolonád s poklidnou noblesou rozlehlých parků teplických či se strohým modernismem kolonády v Poděbradech. Pokud by se však udělovala cena za lázeňskou malebnost a architektonickou decentnost, měly by ji nejspíš dostat Františkovy Lázně, řekl bych, že patří k našim lázním nejpůvabnějším. V roce 1992 bylo zdejší lázeňské centrum i s přilehlými parky prohlášeno za městskou památkovou rezervaci, která slouží k ochraně a zachovaní typické lázeňské architektury pocházející převážně z konce 18. a první poloviny 19. století.
Lázeňský park Lázně Bohdaneč
Jen několik kilometrů severozápadně od Pardubic se nachází město Lázně Bohdaneč. V jeho centru najdeme lázně založené v roce 1897 Janem Veselým, který si nechal udělat rozbor slatiny z nedalekých Libišan a rozhodl se slatinné koupele využívat jako hlavní léčebnou proceduru. První lázeňský dům zřídil v přestavěné budově bývalého lihovaru. Jedinou památkou na tuto budovu je starý cihlový komín, dnes bohatě porostlý břečťanem popínavým (Hedera helix). Již od začátku 20. století na tomto komíně pravidelně hnízdí čáp bílý, a proto byl nejen zachován, ale čáp se stal i symbolem lázní.
Lázeňský park Poděbrady
Pro někoho jsou Poděbrady solidními lázněmi se zaměřením na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí, pro jiného mohou být městem krále Jiřího. A někdo další může mít Poděbrady spojeny s celostátními přehlídkami uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady, anebo dokonce s matkou spisovatele Franze Kafky, která se tu narodila. Pro mě osobně jsou Poděbrady ovšem také ještě městem potulných soch – tu se některá z nich kamsi ztratí a po čase se zase kdesi jinde objeví.
Lázeňský park Velichovky
Areál Lázní Velichovky, obklopený rozsáhlým parkem, nalezneme na okraji stejnojmenné obce v Hradeckém kraji nedaleko Jaroměře. V současnosti se zde léčí hlavně pacienti po ortopedických operacích dolních končetin, má však za sebou poměrně zajímavou historii.
Nelahozeves
Je nevyzkoumaným rozmarem přírody, jak pojednou dá kdesi v skrytu vyrůsti květu vzácné krásy a vůně, jak znenadání zrodí kdesi člověka s duchem ojedinělé velikosti a nevšedně bohatých schopností. Malá, převážně rolnicko-dělnická obec Nelahozeves, ležící na levém břehu Vltavy severně od Kralup, sotva mohla tušit, že dá českému národu geniálního hudebního skladatele, jednoho z největších, které česká hudba měla a bude kdy mít. Odpřísáhnu, že Otakara Šourka, autora těchto slov v dvořákovské monografii z roku 1941, určitě ani v nejhorším snu nenapadlo, že Nelahozeves ještě ani v roce 2014 nebude tušit, kdo se tu jen tak „kdesi v skrytu“ narodil. Podle nehorázného nepořádku, který v této obci panuje, je narození jakéhokoli velikána vyloženě neočekávatelné! Vůbec si nedovedu představit, že by třeba na Mozarta hrdí Salzburčané dovolili zaneřádit své parky plevelem tak významně, jak to dokázal onen „rolnicko-dělnický lid“ v Nelahozevsi.