Významné zahrady

V této zemi snad není člověka, který by nevěděl, kde hledat město Telč. Někdy však i rekapitulace věcí nejjasnějších může přinést nové poznatky, a tak si to klidně zopakujme. Tak třeba na mapě Telč najdete na moravsko-českém pomezí, asi 30 km jižně od Jihlavy. V beletrii je nutno Telč hledat pod románovým titulem „Město šťastných lásek“, ve filmu u probouzení princezen, v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je zase od roku 1992 ukryta pod položkou „Historic Centre of Telč“. A na pohlednicích a v pestrobarevných dárkových publikacích se pak s oblibou schovává za básnickými obraty, jako Moravské Benátky, Kamenná báseň, Jezerní růže atd. Inu, tady všude je ona Bílá Telč.

Číst dál

Zámek v jihomoravských Bučovicích (okres Vyškov) se může pochlubit zahradou velmi pozoruhodnou. Najdete zde totiž volnou rekonstrukci zdejší prastaré zahrady renesanční.

Číst dál

Z Čerčan do Světlé nad Sázavou je to vlakem přesně 90 kilometrů. Zdejší železniční trať číslo 212 je v národě českém poměrně dobře známá, vždyť kdo by aspoň jednou neslyšel o všemi českými trampy opěvovaném Posázavském pacifiku?! A na pětatřicátém kilometru (počítáno z Čerčan) této proslulé trati leží zastávka Český Šternberk. Sama zastávka je stavením jen nevelkým, nevýstavným, jedná se vlastně jen o malý dřevěný přístřešek, nejspíš ještě původní, pamatující na časy zprovoznění trati v září 1903. Ovšem velmi podstatným prvkem této železniční zastávky je její bezprostřední okolí – rozhodně si nemyslete, že něco takového objevíte ještě i někde jinde!

Číst dál

Město Chrast se nachází 8 km východně od Chrudimi. Ve východní části jeho náměstí najdeme barokní zámek, jehož prostory dnes využívá městský úřad a městské muzeum. Zámek býval od roku 1664 rezidencí (později jen letní) královehradeckých biskupů.

Číst dál

Existují místa, na kterých historie dodnes ohromuje svou monumentalitou – ta jsou obvykle vyhledávána turisty ze všech koutů světa, jejich fotografie najdete v barevných katalozích cestovních kanceláří, aspoň několikrát za rok se o nich doslechnete v médiích. Na těchto místech se nezřídka setkáte i s krásnými zahradami a parky. Jenže pozor – ona totiž také existují místa, kde historie dodnes ohromuje svou monumentalitou, ale přitom o nich vědí jen místní a zasvěcení, nikdy je nenavštívily týmy fotografů a manažerů cestovek, jejich jméno by se v médiích mohlo objevit snad leda v případě, že by na místní návsi přistál nefalšovaný létající talíř, eventuálně tu ztropil ostudu některý mediálně vykřičený jedinec. Ale co ten by tady dělal… Takže prostě nic, nemluví se o nich. No a hledání významných zahrad se tady obvykle podobá práci detektivní.

Číst dál

Pouhých 35 km jihozápadně od Prahy a 15 km severovýchodně od Příbrami najdeme pro naše země dosti výjimečnou ukázku rokokové zahradní architektury. Zastavili jsme se v městečku Dobříši.

Číst dál

Zámek v západomoravských Jaroměřicích nad Rokytnou (okres Třebíč) byl v minulosti významným regionálním kulturním centrem. Velké proslulosti dosáhla především v první polovině 18. století zdejší hudebně-divadelní kultura. Na začátku 20. století v Jaroměřicích působil také významný český básník Otokar Březina (1868–1929).

Číst dál

Zámek byl založen před vznikem města v roce 1501 Janem Černčickým z Kacova. Celý hradní areál byl postaven jako pevnostní čtverhran v pozdně gotickému slohu. Následující majitelé Pernštejnové přestavěli gotický hrad v jednoduchý renesanční zámek a z náměstí vytvořili první zámecké nádvoří. Další z majitelů Wolf ze Stubenberku začal s úpravami v duchu severské německé renesance. Změny se uskutečňovaly v několika etapách v letech 1558 až 1568. V roce 1824 byly realizovány návrhy pražského architekta J. F. Joendla.

Číst dál

Jakže? Stekník? A že prý tam letos uvidíte po padesáti letech sala terrenu bez lešení? A že je tam terasovitá italská barokní zahrada? Stekník? No to snad ani není na této planetě… – Ano, ano, přiznávám, že přesně tohle jsem si pomyslel, když jsem si přečetl stručnou informaci o zámku Stekník v propagační skládačce Národního památkového ústavu. Jenže tuto firmu snad přeci jen maličko znám a nemyslím si, že by si zase vymýšlela až tak bouřlivě. Takže kdeže to vlastně má být?

Číst dál

Vsetínský zámecký park se nachází na jižně exponovaném svahu pod zámkem a serpentýnovou cestičkou, mostem přes řeku Bečvu je pak spojen s tzv. Panskou zahradou.

Číst dál

Dvoupatrový zámek s pětihrannou věží se nachází necelý kilometr severozápadně od vstupu do Adršpašského skalního města. Bývalou tvrz nechal roku 1596 přestavět Adam Bohdanecký z Hodkova na renesanční zámek. Nejvýznamnější stavební úpravy byly provedeny v 19. století, kdy zámek vlastnili Nádherní. Těm byl zámek v roce 1945 zkonfiskován a v poválečném období sloužil různým účelům. Nedostatečná péče se podepsala na jeho stavu. V roce 2012 zámek koupila obec Adršpach a postupně jej rekonstruuje. V 18. století byla severovýchodně od zámku postavena dvoupatrová barokní budova s mansardovou střechou (tzv. Malý zámek) sloužící jako administrativní. Ta byla zbořena pravděpodobně v sedmdesátých letech 20. století.

Číst dál

Zhruba 30 km severovýchodně od Prahy na Mladoboleslavsku se na návrší nad okolní rovinou zvedá zámek v Benátkách nad Jizerou.

Číst dál

Běstvina (okres Chrudim) leží na jihozápadním úpatí Železných hor, asi 16 km jihovýchodně od Čáslavi. Na návsi stojí barokní zámek tvořený čtyřkřídlou budovou s uzavřeným nádvořím, která byla v 19. století klasicistně upravena. V té době bylo v zadní části zámku postaveno železné schodiště vedoucí z prvního patra do zahrady, které se však do dnešních dnů nezachovalo.

Číst dál

Zhruba 20 kilometrů severovýchodně od Prahy, na skalnatém ostrohu nad Labem, při staré cestě pražsko-lužické, se zvedají mohutné zdi brandýského zámku. V literatuře se můžeme setkat s tvrzením, že brandýská zámecká zahrada je jediná dochovaná renesanční zahrada v celých středních Čechách. Pokud bychom do středních Čech nezapočítávali zahrady pražské, byla by to pravda.

Číst dál

Ve středních Čechách, asi 15 km jižně od města Příbrami, leží obec Březnice. Zdejší zámek je známý především nejstarší zámeckou (tzv. Lokšanskou) knihovnou v Čechách z roku 1558 s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi.

Číst dál