Na všeobecně uznávaném a ceněném botanickém webu eFloras.org jsem nedávno nalezl zvláštní chybičku. V oddíle Flora of North America, v hesle o rodu Zaluzania se dočteme, že jméno rodu vzniklo perhaps for Adam Zaluziansky von Zaluzian, 1558–1613, Polish physician / botanist. A není to jen tento americký web, který Adama Zalužanského ze Zalužan připsal našim slovanským bratrům ze severu. Proč asi? Pokusme se to zjistit, najděme nějaké starší stejné případy, snad nakonec odhalíme i pravou příčinu této podivnosti.
ZAJÍMAVOSTI
Záznamy o pěstovaných a zplaňujících rostlinách z Moravy a rakouského Slezska první poloviny 19. století
Studium historické a vlastně nezřídka již velmi dobře známé botanické literatury může navzdory očekávání občas přinést i nové poznatky. V prvním moravsko-slezském botanickém klíči Josepha C. Schlossera s názvem Anleitung, die im Mährischen Gouvernement wildwachsenden und am häufigsten cultivierten phanerogamen Pflanzen nach der analytischen Methode durch eigene Untersuchungen zu bestimmen, který vyšel v Brně v roce 1843, narazíme na řadu dosud téměř nekomentovaných údajů rovněž.
Zločinecké sklony andělských trumpet
K rodu Brugmansia v současnosti patří sedm druhů pocházejících z Jižní Ameriky (Andy a Brazilská vysočina), také dva hybridy a mnoho kultivarů. V době květu jsou tyto keře naprosto nepřehlédnutelné, pro jejich obří trubkovité květy jim Britové, Němci i Portugalci říkávají „andělské trumpety“.
Zmínky o Adamovi Zalužanském v české botanické literatuře – nástin zapomnění
Již v dřívějších článcích jsme si vysvětlili, že povědomí botanického světa o díle Adama Zalužanského po jeho smrti rozhodně nezapadlo. Nastínili jsme, že v paměti jeho následovníků však nezřídka zůstal obraz jeho díla jen značně pokřivený: většinou se v Evropě psalo jen o jeho objevu pohlavnosti u rostlin, část dobové literatury nebyla schopna ani správně uvádět jeho původ. Jen mnohem vzácněji byl přípomínán jeho vklad do formování novověké botanické systematiky, téměř zcela byly přehlíženy jeho rozvahy taxonomické. Nahlédněme teď na hodnocení Zalužanského díla starou literaturou českou, té by snad mohla být alespoň Zalužanského národnost jasná.
Zmražení botanikové v Kongu
Ve východokonžské provincii Maniema se po bezmála třiceti letech usilovné práce předních místních botaniků podařilo konečně dokončit poslední desátý díl pozoruhodné akademické práce s názvem Květena Maniemy (v originále Flora ya Maniema). Mohlo by se zdát, že zdárný výsledek tohoto nezměrného úsilí, jehož počátky lze položit už do roku 1987, teď bude důvodem k obrovské radosti a oslavám. Vždyť toto území nebylo dosud nikdy detailněji botanicky popsáno a zmapováno, provincie je z většiny pokryta neproniknutelnými deštnými pralesy, postrádá funkční silniční a železniční síť, mačeta a moskytiéra tu patří k nepostradatelné botanické výbavě. Nejspíš proto práce trvala tak dlouho. Přitom ani sama rozloha této provincie není vůbec malá, oblast je dokonce mnohem větší než celá Česká republika (132 250 km2). Veselí se však nekonalo!
Zvláště chráněné druhy hub České republiky
Ochrana vysokých hub (makromycetů), stejně jako ochrana rostlin, má v České republice zákonnou rovinu. Ochranu definuje a vymezuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s pomocí prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Chráněným houbám zákon zajišťuje ochranu ve všech vývojových stádiích včetně ochrany jejich biotopu. Vyhláška upřesňuje, které druhy jsou chráněné, vyjmenovává jich 46, a to v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.
Zvláště chráněné druhy rostlin České republiky
Ochranou druhů se zabývá Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a doplňuje jej Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., s novelizací pozměňovací vyhlášky 175/2006 Sb. Tyto dokumenty určují zvlášť chráněné druhy rostlin, které jsou ohrožené, vzácné nebo vědecky či kulturně velmi významné. Zde uvedené druhy jsou chráněné ve všech vývojových stádiích, je chráněn i jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji.