Zákonná ochrana planě rostoucích rostlin v Polské republice je určena výnosem ministra životního prostředí ze dne 9. července 2004 (Dz.U. Nr 168 poz.1764), na základě článku 48 zákona ze dne 16. 4. 2004 o ochraně přírody (Dz. U. Nr 92 poz. 880).
ZAJÍMAVOSTI
Zákonem chráněné druhy rostlin Rumunska
O značně vysoké druhové diverzitě rumunské přírody se nezřídka hovoří i u nás. Flóra Rumunska je údajně zastoupena 3 630 taxony rostlin – toto číslo se nám bohužel nepodařilo ověřit z oficiálních rumunských botanických zdrojů, je však velmi pravděpodobné, neboť rumunské ministerstvo životního prostředí udává počet „kolem 3 700 taxonů vyšších rostlin“. Z těch je údajně 57 endemických a 171 subendemických, 75 % všech těchto endemických a subendemických taxonů pochází z karpatské oblasti.
Zákonem chráněné druhy rostlin Španělska
Nová španělská královská vyhláška o ochraně ohrožených druhů vstoupila v platnost dne 4. února 2011 – Real Decreto 139/2011, de 4 de febrero, para el desarrollo del Listado de Especies Silvestres en Régimen de Protección Especial y del Catálogo Español de Especies Amenazadas. Vyhláška se vztahuje k zákonu 42/2007, ze dne 13. prosince 2007, o přírodním dědictví a biodiverzitě.
Zákonem chráněné druhy rostlin Srbska
Ochrana životního prostředí je v Srbsku definována zákonem Zakon o zaštiti životne sredine (Službeni glasnik RS, broj 135/04). Seznam zákonem chráněných druhů je uveden v rozhodnutí Odluka o stavljanju pod zaštitu biljnih vrsta kao prirodnih retkosti (Službeni glasnik SRS, broj: 11/90, 49/91) a nařízení Уредба о заштити природних реткости, Списак I (бр.: 50/93 a 93/93).
Zákonem chráněné druhy rostlin Švýcarska
Ochranu přírody definuje ve Švýcarsku zákon Bundesgesetz vom 1. Juli 1966 über den Natur- und Heimatschutz (NHG), který je doplňován dalšími legislativními dodatky, např. vyhláškou Verordnung über den Natur- und Heimatschutz, vom 16. Januar 1991 (Stand am 10. Juli 2001). Tato vyhláška objasňuje také formu spolupráce mezi jednotlivými subjekty ochrany přírody, zabývá se i financováním a podporou ochrany, ale třeba i kompenzacemi apod.
Zalužanského dichotomická schémata – zapomenutá kapitola z dějin botanických klíčů
Botanické určovací klíče patří k nejzákladnějším praktickým pomůckám botaniky. Rozhodně však nelze říci, že by v české botanické literatuře existoval dostatek odborných pojednání o jejich konstrukci, natož o jejich dějinách. Chronologický přehled botanických klíčů najdete sice i na našem serveru, jenže jedná se jen o botanické klíče v českém jazyce (Fan klub botanických klíčů). Trochu dále do historie nás může posunout hodnotný článek Pavla Tomšovice Určovací klíče a jejich konstrukce, který vyšel v Preslii v roce 1976. Tomšovic představuje nejstarší český sdružený dichotomický klíč – leč psaný latinsky – od V. F. Kosteletzkého z roku 1824 (Clavis analytica in Floram Bohemiae), pojednává i o dalších klíčích starších, cizích.
Zalužanského popis květu aneb Pozdrav z jiného světa
Ve 25. kapitole 1. knihy svého díla Methodi herbariae libri tres pojednává Adam Zalužanský o květu. Tato kapitola určitě není z jeho knihy nejslavnější – tou je rozhodně už kapitola čtyřiadvacátá, s názvem De sexu plantarum. Jenže pojednat o pohlavnosti u rostlin bez poznání jejich květů, není dost dobře možné. Proto před vkročením do oné „Síně slávy“ (či snad „Jámy lvové“) si dovolíme malinké, leč pochopitelné odbočení. Jak tedy vlastně Zalužanský viděl květ?
Zalužanský, polský Linné – 239 let jednoho omylu
Na všeobecně uznávaném a ceněném botanickém webu eFloras.org jsem nedávno nalezl zvláštní chybičku. V oddíle Flora of North America, v hesle o rodu Zaluzania se dočteme, že jméno rodu vzniklo perhaps for Adam Zaluziansky von Zaluzian, 1558–1613, Polish physician / botanist. A není to jen tento americký web, který Adama Zalužanského ze Zalužan připsal našim slovanským bratrům ze severu. Proč asi? Pokusme se to zjistit, najděme nějaké starší stejné případy, snad nakonec odhalíme i pravou příčinu této podivnosti.
Záznamy o pěstovaných a zplaňujících rostlinách z Moravy a rakouského Slezska první poloviny 19. století
Studium historické a vlastně nezřídka již velmi dobře známé botanické literatury může navzdory očekávání občas přinést i nové poznatky. V prvním moravsko-slezském botanickém klíči Josepha C. Schlossera s názvem Anleitung, die im Mährischen Gouvernement wildwachsenden und am häufigsten cultivierten phanerogamen Pflanzen nach der analytischen Methode durch eigene Untersuchungen zu bestimmen, který vyšel v Brně v roce 1843, narazíme na řadu dosud téměř nekomentovaných údajů rovněž.
Zločinecké sklony andělských trumpet
K rodu Brugmansia v současnosti patří sedm druhů pocházejících z Jižní Ameriky (Andy a Brazilská vysočina), také dva hybridy a mnoho kultivarů. V době květu jsou tyto keře naprosto nepřehlédnutelné, pro jejich obří trubkovité květy jim Britové, Němci i Portugalci říkávají „andělské trumpety“.
Zmínky o Adamovi Zalužanském v české botanické literatuře – nástin zapomnění
Již v dřívějších článcích jsme si vysvětlili, že povědomí botanického světa o díle Adama Zalužanského po jeho smrti rozhodně nezapadlo. Nastínili jsme, že v paměti jeho následovníků však nezřídka zůstal obraz jeho díla jen značně pokřivený: většinou se v Evropě psalo jen o jeho objevu pohlavnosti u rostlin, část dobové literatury nebyla schopna ani správně uvádět jeho původ. Jen mnohem vzácněji byl přípomínán jeho vklad do formování novověké botanické systematiky, téměř zcela byly přehlíženy jeho rozvahy taxonomické. Nahlédněme teď na hodnocení Zalužanského díla starou literaturou českou, té by snad mohla být alespoň Zalužanského národnost jasná.
Zmražení botanikové v Kongu
Ve východokonžské provincii Maniema se po bezmála třiceti letech usilovné práce předních místních botaniků podařilo konečně dokončit poslední desátý díl pozoruhodné akademické práce s názvem Květena Maniemy (v originále Flora ya Maniema). Mohlo by se zdát, že zdárný výsledek tohoto nezměrného úsilí, jehož počátky lze položit už do roku 1987, teď bude důvodem k obrovské radosti a oslavám. Vždyť toto území nebylo dosud nikdy detailněji botanicky popsáno a zmapováno, provincie je z většiny pokryta neproniknutelnými deštnými pralesy, postrádá funkční silniční a železniční síť, mačeta a moskytiéra tu patří k nepostradatelné botanické výbavě. Nejspíš proto práce trvala tak dlouho. Přitom ani sama rozloha této provincie není vůbec malá, oblast je dokonce mnohem větší než celá Česká republika (132 250 km2). Veselí se však nekonalo!
Zvláště chráněné druhy hub České republiky
Ochrana vysokých hub (makromycetů), stejně jako ochrana rostlin, má v České republice zákonnou rovinu. Ochranu definuje a vymezuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s pomocí prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Chráněným houbám zákon zajišťuje ochranu ve všech vývojových stádiích včetně ochrany jejich biotopu. Vyhláška upřesňuje, které druhy jsou chráněné, vyjmenovává jich 46, a to v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.
Zvláště chráněné druhy rostlin České republiky
Ochranou druhů se zabývá Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a doplňuje jej Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., s novelizací pozměňovací vyhlášky 175/2006 Sb. Tyto dokumenty určují zvlášť chráněné druhy rostlin, které jsou ohrožené, vzácné nebo vědecky či kulturně velmi významné. Zde uvedené druhy jsou chráněné ve všech vývojových stádiích, je chráněn i jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji.