Syn.: Russula amoena var. violeipes (Quél.) Singer, Russula heterophylla var. chlora Gillet, Russula olivascens var. citrinus (Quél.), Russula punctata f. citrina (Quél.) Maire, Russula punctata f. violeipes (Quél.) Maire, Russula violeipes f. citrina (Quél.) Romagn., Russula violeipes f. violeipes Quél., Russula violeipes var. citrina (Quél.) Sarni, Russula xerampelina var. citrina (Quél.) Quél.
Česká jména: holubinka fialovonohá, holubinka bukovka žlutá, holubinka citronová
Čeleď: Russulaceae Lotsy – holubinkovité
Rozšíření: Je rozšířená v Evropě.
Ekologie: Vyrůstá v srpnu až říjnu v listnatých lesích hlavně pod buky, v jehličnatých lesích na kyselých půdách především pod smrky.
Popis: Klobouk má průměr 3–11 cm, v mládí je polokulovitý, klenutý s podvinutým okrajem, později až plochý s prohloubeným středem. Povrch klobouku je ojíněný, zbarvení klobouku je dost proměnlivé, v mládí má slámovou, světle žlutozelenou nebo olivovou barvu, na okrajích často jemně fialovou, později může mít hnědavé zbarvení, ale i zelenofialové nebo na celém klobouku fialové, purpurové nebo vínové. Pokožka je špatně slupitelná. Lupeny jsou úzké, větvené u třeně, na omak mastné, mají bělavou až krémovou barvu. Třeň je 4–7 cm dlouhý, do 2,5 cm tlustý, tvrdý, plný, u starších plodnic komůrkatý, má nejprve bílou nebo nažloutlou barvu, postupně se od středu zbarvuje fialově. Dužnina je masitá, pevná, bílá, vůně u starších plodnic slabě slanečková, chuť příjemná. Výtrusný prach je krémový, výtrusy elipsoidní, bradavčité, síťované, 6,5–9 × 6–8 µm velké.
Záměny: Dosti nezaměnitelná. Plodnicím holubinky fialovonohé s fialovými odstíny na klobouku může být podobná také jedlá holubinka půvabná (Russula amoena).
Využití: Je jedlá, nepříliš chutná.
Fotografováno ve dnech 6. 8. 2010 (Rumunsko, Banat) a 29. 8. 2010 (Česko, Jevany).