Syn.: Ruta chalepensis subsp. angustifolia (Pers.) Cout., Ruta chalepensis var. angustifolia (Pers.) Willk.
Čeleď: Rutaceae Juss – routovité
Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od Portugalska a severního Maroka až po Itálii.
Ekologie: Roste v mediteránní křovinaté vegetaci, v borových lesích, také na stanovištích narušovaných lidskou činností, při okraji zemědělsky obdělávaných ploch, v olivových hájích a kolem cest. Kvete od února do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeř s větvemi vystoupavými až přímými, 25–75 cm dlouhými, na bázi dřevnatými, šedozelenými, pod květenstvím lysými, v květenství žláznatě chlupatými. Listy jsou střídavé, dolní krátce řapíkaté, 2–3krát peřenosečné, úkrojky posledního řádu jsou podlouhlé až úzce obvejčité, 1–3,5 mm široké. Květenství je vrcholičnaté; listeny jsou kopinaté, nanejvýše jen o málo širší než větve, které podpírají, žláznatě chlupaté; květy jsou 4–5četné, kališní lístky jsou vejčité, žláznatě chlupaté, korunní lístky podlouhlé, dřípené, dlouze brvité, délka brv je nezřídka větší než šířka korunního lístku. Plodem je lysá tobolka, stopky jsou stejně dlouhé nebo delší než tobolky.
Záměny: Dřípené a brvité korunní lístky má i v Mediteránu běžná routa halepská (Ruta chalepensis), která je však zcela lysá (tedy i v květenství), brvy na korunních lístcích jsou kratší, jejich délka nedosahuje šířky korunního lístku, navíc její dolní listeny jsou zřetelně širší než větve, které podpírají.
I v českých zahradách pěstovaná routa vonná (Ruta graveolens) postrádá delší brvy na korunních lístcích zcela.
Poznámka: K makaronésko-mediteránnímu rodu Ruta je v současnosti řazeno 11 druhů (POWO 2025).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 22. 4. 2025 (Španělsko, Baleárské ostrovy, ostrov Dragonera).