Syn.: Saintpaulia ionantha subsp. rupicola (B. L. Burtt) I. Darbysh.
Česká jména: santpaulie, africká fialka (Mareček 2001), jonátka (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Rozšíření: Druh tropické východní Afriky, vyskytuje se pouze na několika lokalitách v jižní Keni.
Ekologie: Roste v nížinných pobřežních lesích, vždy na vápencových skalách, v nadmořských výškách od 50 do 230 m.
Popis: Vytrvalá bylina s listy nahloučenými v přízemní růžici. Listy jsou řapíkaté, eliptické až široce vejčité, 3,5–12,5 cm dlouhé, po okraji drobně vroubkované až pilovité, na vrcholu špičaté nebo tupé, tmavě zelené, na rubu šedozelené. Květenstvím je vidlan, květní stopky jsou chlupaté; kalich je 5cípy, kališní cípy jsou úzce kopinaté, chlupaté, koruna je kolovitá, s 5 nestejnými zaokrouhlenými cípy, bledě modrá až nafialovělá. Plodem je tobolka, 16–30 mm dlouhá.
Využití: Druh je občas pěstován v evropských i amerických sbírkách okrasných rostlin, v přírodě je však velmi vzácný. Daleko častěji se v kultuře objevují přečetné hybridy, které vznikly křížením druhů Saintpaulia ionantha a S. confusa – ty patří k rostlinám obecně oblíbeným, nenáročným i snadno množitelným. V zahradnické literatuře bývá nezřídka pro rod Saintpaulia voleno české označení „africká fialka“ (z anglického obecného jména African violets). S fialkou nemá tato rostlina samozřejmě pranic společného, vřele proto doporučujeme používat raději milé české jméno jonátka.
Ohrožení a ochrana: V minulosti byl tento druh v přírodě zaznamenán na devíti lokalitách, do současnosti přečkal jen na třech z nich (Cha Simba, Kacharoroni, Mwarakaya). Červený seznam IUCN (2014) proto řadí tuto rostlinu ke kriticky ohroženým druhům (CR).
Poznámka: Rod zahrnuje v současnosti zhruba 10 druhů. Byl pojmenován podle Waltera von Saint Paul-Illaire (1860–1940), komisaře provincie Tanga v tehdejší tzv. Německé východní Africe.
Fotografováno dne 26. 7. 2018 (Německo, Berlín, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin).