Syn.: Antirrhinum papilionaceum L., Etornotus papilionaceus (L.) Speta
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Druh je znám z Pákistánu, Afghánistánu a ze západní Indie, kde roste ve státech Gudžarát a Rádžasthán. Izolované lokality leží také v severním a středním Ománu. Zdá se, že v celém areálu je vzácný.
Ekologie: Vyskytuje se v nezapojené vegetaci na písčitých nebo štěrkovitých místech, velmi často na dnech periodických toků (vádí) nebo v mezidunových sníženinách. Vystupuje až do nadmořské výšky kolem 600 m.
Popis: Jednoletá nebo vytrvalá bylina; lodyhy jsou vystoupavé, na bázi větvené, 30–60 cm dlouhé, poněkud sukulentní, lysé, sivě ojíněné. Listy jsou střídavé, poněkud dužnaté, vodorovně odstálé, vejčitě kopisťovité až téměř okrouhlé, 1–3 cm dlouhé a 0,5–2,5 cm široké, řídce pokryté kratičkými chlupy nebo vzácně lysé, na bázi zúžené v krátký řapík, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené a s nasazenou špičkou. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů; květní stopky jsou velmi krátké, po odkvětu sehnuté; horní kališní cíp je široce vejčitý, na bázi až srdčitý, ostatní cípy jsou kopinaté; koruna je šklebivá, asi 12 mm dlouhá, bělavá, jemně růžově žilkovaná, horní pysk je rozeklán ve 2 tupé, 4–5 mm dlouhé laloky, dolní pysk je asi 7 mm dlouhý, 3laločný, mozolky na dolním pysku jsou světle žluté, krátce chlupaté, ostruha chybí; tyčinky jsou 4, dvojmocné; gyneceum tvoří dvoupouzdrý semeník. Plody jsou kulovité tobolky, v dolním pouzdru bývá více semen než v horním.
Využití: Rostlina obsahuje alkaloidy. V lidovém léčitelství se používá ke zmírnění kašle, podporuje vylučování moči a působí příznivě při diabetu, snižuje horečky aj. Slouží také k vykuřování při poporodních problémech.
Poznámka: G. A. Schweinfurth (1836–1925), Němec pocházející z Rigy, byl cestovatel, botanik, paleontolog a etnograf, který v druhé polovině 19. století prozkoumal mnoho zemí v tropické východní Africe a zasloužil se také o poznání vnitrozemí Arabského poloostrova.
Fotografoval Petr Procházka, ve dnech 28. 2. 2014 (Omán, Ad Dakhiliyah, Al Hamra) a 5. 3. 2014 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Bahla).