Syn.: Sedum altissimum Poir., Sedum fruticulosum Brot., Sedum lusitanicum Brot., Sedum nicaeense All., Sedum rufescens Ten., Sedum sediforme (Jacq.) Pau, Sempervivum sediforme Jacq.
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Roste ve Středozemí od Portugalska po evropskou část Turecka, v severní Africe v Maroku, Alžírsku, Tunisku a Libyi, v Asii roste podél pobřeží Středozemního moře v Turecku, Sýrii, Libanonu a Izraeli.
Ekologie: Skalní terásky a jiná místa s mělkou kamenitou půdou a řídkou, nezapojenou vegetací. Roste často na vápencích nebo jiných živinami bohatých horninách, na velmi suchých osluněných nebo poněkud přistíněných stanovištích.
Popis: Jeden z největších „pravých“ rozchodníků. Rostliny vytvářejí nadzemní, plazivé, na bázi dřevnatějící sterilní výběžky, které jsou spirálovitě olistěné přisedlými, válcovitými, poněkud zploštělými, na vrcholu špičatými, 1–1,5 cm dlouhými, světle zelenými, někdy narůžovělými, výrazně šedě ojíněnými listy. Květonosné lodyhy jsou vystoupavé, 25–50 cm vysoké, řídce olistěné; lodyžní listy jsou žlutavé, rovněž ojíněné, k bázi poněkud zúžené, vybíhající v ostruhu, v době květu zasychají a postupně odpadávají, takže lodyha je posléze pokryta jizvami po opadaných listech. Květenství tvoří okolík nebo chocholík vícekvětých vijanů, poupata jsou před rozkvětem přímá, vejcovitá. Květy jsou izomericky 6–7četné, mají dužnatý, zelený kalich, korunní lístky jsou za květu hvězdovitě rozložené, kopinaté, velmi světlé, žlutobílé, tyčinky jsou ve 2 úplných kruzích, gyneceum tvoří volné plodolisty. Po odkvětu se vytváří souplodí přímých měchýřků.
Využití: Zřídka pěstován jako okrasná trvalka, zejména ve sbírkách sukulentů; ve střední Evropě občas vymrzá.
Fotografováno ve dnech 2. 7. a 17. 7. 2011 (Česko, Včelná, rostliny v kultuře; pocházejí od města Toulon ve Francii) a 19. 4. 2008 (Itálie, poloostrov Gargano).