Syn.: Panicum pumilum Poiret, Panicum glaucum auct., Setaria glauca auct., Chaetochloa glauca var. purpurea Farw., Chaetochloa lutescens var. longispica Honda, Oplismenus helvolus (L.f.) P. Beauv., Panicum helvolum L. f., Panicum flavescens Moench nom. illeg., Panicum holcoides J. Jacq. nom. illeg., Panicum imberbe var. pumilum (Poir.) Nees, Panicum lutescens f. pumilum Poir., Panicum luteum Gueldenst. nom. inval., Panicum pallidefuscum Schumach., Panicum rubiginosum Steud., Pennisetum helvolum (L. f.) R. Br., Setaria aurea var. rubiginosa (Steud.) Peter, Setaria auricoma Link ex A.Braun, Setaria boninensis Nakai nom. inval., Setaria breviglumis St.-Lag., Setaria dasyura Schlecht., Setaria erythraeae Mattei, Setaria helvola (L. f.) Roem. et Schult., Setaria laeta de Wit, Setaria lutescens var. dura I. C. Chung, Setaria lutescens var. longispica (Honda) Honda, Setaria lutescens f. pumila (Poir.) Soó, Setaria pallidefusca (Schumach.) Stapf et C. E. Hubb., Setaria rubiginosa (Steud.) Miq., Setaria sciuroidea C. Muell., Setaria ustilata de Wit
Česká jména: bér sivý (Opiz 1852, Kubát 2002)
Slovenská jména: mohár sivý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Původní je pravděpodobně v Evropě, dnes je rozšířen v mírném pásu celého světa (např. východní Asie, Austrálie, Nový Zéland, Havajské ostrovy, Severní a Střední Amerika, sever Jižní Ameriky, Makaronésie, východní a tropická Afrika, Madagaskar, Sokotra).
V České republice je považován za archeofyt; je rozšířen od nížin do podhůří, dosti hojně roste zejména v teplejších územích.
Ekologie: Roste na polích, vinicích a úhorech, na rumištích, častý je na okrajích cest. Vyhledává hlinité i písčité vysychavé půdy bohaté na živiny. Kvete od července do září.
Popis: Jednoletá šedozelená tráva. Stébla poléhavá nebo kolénkatě vystoupavá, 10–50 cm vysoká, často načervenalá, pod latou slabě drsná. Čepele listů ploché, 3–30 cm dlouhé, nejčastěji 5–8 mm široké, na líci drsné, na bázi a na kraji dlouze brvité (alespoň u mladých listů). Lichoklas válcovitý, hustý, 2–10(–15) cm dlouhý, štětiny pod klásky v počtu 4–12, zprvu žluté, posléze rezavé, se zoubky směřujícími nahoru (a proto lichoklas zdola nahoru hladký); klásky vyrůstající z vřetene lichoklasu jednotlivě, cca 3 mm dlouhé, vejčité, žlutavě nebo šedě zelené; plucha oboupohlavného květu silně příčně svraskalá, jen zčásti zakrytá plevou.
Záměny: Od ostatních našich bérů se liší charakteristicky rezavými štětinami v květenství a velkými klásky vyrůstající z vřetene jednotlivě.
Fotografováno dne 29. 7. 2011 (Česko, Praha, Modřany).