Syn.: Stackhousia cuneata A. Cunn. ex Hook. f., Stackhousia maculata Sieber ex Hook. f., Tripterococcus spathulatus (Sieber ex Spreng.) F. Muell. ex Schuch.
Česká jména: stakhouska (Berchtold et Presl 1820, Jungmann 1838)
Čeleď: Celastraceae R. Br. – jesencovité
Rozšíření: Vyskytuje se v pobřežních oblastech jihovýchodní Austrálie (od jihoaustralského Eyrova poloostrova až po jihovýchodní Queensland) a západní i jižní Tasmánie.
Ekologie: Roste na pobřežních písčinách, na písečných dunách, plážích a na březích lagun. Kvete od července do ledna.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou, až 45 cm dlouhou, lysou. Listy jsou kopisťovité až obvejčité, 8–30 mm dlouhé a 4–12 mm široké, dužnaté, na vrcholu tupé, zaokrouhlené nebo uťaté, někdy krátce hrotité. Květenství je terminální, klasnaté; 3 listeny jsou trojúhelníkovité; kališní lístky jsou až 2 mm dlouhé, koruna je bílá nebo bělavá, korunní trubka až 7 mm dlouhá, cípy jsou až 5 mm dlouhé, tupé. Plod je rozpadavý, 4–6 mm dlouhý.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 10. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, Canunda National Park) a 11. 11. 2023 (Victoria, Warrnambool).