STAPELIA ERECTIFLORA N. E. Br. – smrdutka

Syn.: Gonostemon erectiflorus (N. E. Br.) P. V. Heath
Česká jména: smrdutka (Presl 1846), stapélie (Mareček 2001)
Čeleď: Apocynaceae – toješťovité

Stapelia erectiflora

Rozšíření: Endemit jihoafrických provincií Northern Cape a Western Cape.

Ekologie: Roste na skalních teráskách, pod keři, vyhledává ochranu před přímým sluncem, obsazuje půdy písčité, dobře odvodňované. Kvete po období letní dormance.

Popis: Vytrvalá sukulentní rostlina. Stonky jsou vystoupavé až přímé, až 15 cm dlouhé, se čtyřmi žebry, hustě bílé chlupaté, listy záhy opadavé. Květy jsou rozmístěny po celé délce stonku; stopky jsou až 12 cm dlouhé, vzpřímené nebo odstálé, zelené až nahnědlé, koruna je vně bledě zelená, jemně chlupatá, uvnitř hnědozelená až purpurová, cípy jsou silně dozadu zahnuté, krátce bíle chlupaté. Plody jsou měchýřky, semena jsou ochmýřená.

Stapelia erectiflora
Stapelia erectiflora
Stapelia erectiflora

Fotografované rostliny pocházejí z kultury.