Syn.: Clompanus foetida (L.) Kuntze, Sterculia mexicana var. guianensis Sagot
Česká jména: lejnice (Presl 1846)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Pochází z jihovýchodní Asie, původní je nejspíše na Srí Lance, v Indii, Barmě, Thajsku, Laosu, Kambodži, Vietnamu, zřejmě i v Malajsii, dále téměř v celé Indonésii (není ale jasné, kde je původní a kde pouze sázený) a na Filipínách. Druhotný výskyt byl zaznamenán v jižní a střední Číně, ale také na více místech v Africe.
Ekologie: Roste v nížinných lesích do nadmořské výšky 1000 m, často podél řek nebo na skalách nad mořem, optimálně v prostředí s ročními teplotami 18–32 °C a úhrnem srážek 1100–1800 mm, s kratší suchou periodou nebo bez ní. Preferuje živné, propustné, často vápnité půdy.
Popis: Opadavý dvoudomý strom až 20(–40) m vysoký; kmen může mít až 80 cm v průměru; větve jsou přeslenité, téměř vodorovně odstálé, tvoří deštníkovitou korunu. Listy jsou střídavé, 7–9četné (nejmladší jsou jen laločnaté), nahloučené na konce větviček; řapík je 10–20 cm dlouhý; lístky jsou kopinaté, 10–15 cm dlouhé a 3–5 cm široké, v mládí jemně pýřité, později olysalé, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Květenství je koncové, latnaté, přímé; samčí květy jsou 5četné, kalich je až téměř k bázi členěný na kopinaté, až 12 mm dlouhé, nachové, vně žlutohnědě chlupaté, před vrcholy na vnitřní straně bělovlnaté cípy, koruna chybí, tyčinek je 12–15; samičí květy mají kalich podobný samčímu, svrchní semeník je 5pouzdrý, čnělka je hákovitě zakřivená. Plodem je souplodí dřevnatých měchýřků, které jsou elipsoidní, 5–8 cm dlouhé, téměř lysé, na vrcholu zobánkatě zúžené; obsahují 10–15 semen.
Využití: Semena jsou jedlá, olejnatá, chutnají podobně jako jedlý kaštan, ale ve větším množství mají projímavé účinky; olej se užívá jako projímadlo v lidovém léčitelství. Dřevo je měkké, snadno opracovatelné, lze z něj vyrábět nábytek a jiné předměty do interiéru, při venkovním použití je málo trvanlivé.
Poznámka: Do početného rodu Sterculia je v současnosti řazeno 177 druhů (POWO 2020), jsou rozšířeny v tropech Starého i Nového světa.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 9. 2. 2020 (Filipíny, ostrov Palawan, El Nido, Seven Commandos Beach).