Syn.: Weingartia heliosoides (P. Lechner et Draxler) Hentzschel et K. Augustin
Čeleď: Cactaceae Juss. – kaktusovité
Rozšíření: Endemický bolivijský rod. Druh pochází z departamentu Chuquisaca, severně od Sopachuy v blízkosti Tarabuquillo. Byl nalezen Peterem Lechnerem teprve v roce 2007, pro vědu popsán o rok později.
Ekologie: Populace se vyskytují na horských hřebenech, ve zvětralých křemičitých pískovcích.
Popis: Stonek jednotlivý, zřídka odnožující, 35(–40) mm široký pozvolna přecházející v až 80 mm dlouhý řepovitý kořen. Epidermis zelená. Bradavky 2 mm široké, 3 mm dlouhé, vysoké do 1 mm. Areoly 2 mm dlouhé, směrem dolů se zužující, bílé. Trny drsné, bílé, žlutavé (vzácně hnědé) s tmavou bází, v počtu až 25, pektinátně uspořádané a přilehlé k tělu, které zcela zakrývají. Květy 30–40 mm v průměru, okvětní lístky spirálovitě uspořádané ve dvou až třech řadách. Vnější okvětní lístky oranžově červené, vnitřní žluté a v horní části oranžově červené. Zřídka všechny žluté. Čnělka i tyčinky světle žluté. Plodem je bílá podlouhlá bobule.
Ohrožení a ochrana: Vzhledem k upřednostňování písčitých substrátu by druhu nemělo hrozit nebezpečí ze strany zemědělců. Problémem by mohla být pastva koz, která je v Bolívii dosti rozšířená. Všechny druhy z čeledi Cactaceae jsou chráněny podle úmluvy o obchodu s ohroženými druhy rostlin CITES.
Fotografováno ve dnech 12. a 13. 5. 2011 (rostlina pochází z kultury).