Syn.: Cacalia elaeagnifolia Kuntze, Strobocalyx elaeagnifolia (DC.) Sch. Bip., Strobocalyx elliptica (DC.) Sch. Bip., Vernonia elaeagnifolia DC., Vernonia elliptica DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, vyskytuje se v Indii, Barmě, Thajsku, Vietnamu a Malajsii, pěstuje se i v kultuře, odkud může unikat do volné krajiny. Byl tedy zavlečen rovněž do jižní Číny a na Tchaj-wan, také do severní Austrálie nebo na Havajské ostrovy.
Ekologie: Roste v sušších tropických lesích a křovinách, objevuje se však i v porostech mangrove a na ně navazujících vegetačních formacích. Kvete od února do března.
Popis: Šplhavý keř s větvemi svěšenými, štíhlými, hedvábitě chlupatými. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, podlouhle eliptické až obvejčité, 2–6,5(–10) cm dlouhé a 1–4(–6) cm široké, na bázi klínovité nebo zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu víceméně špičaté, na líci jen na žilkách chlupaté, na rubu hustě chlupaté, se 4–7 páry vedlejších žilek. Květenství vyrůstá na konci větví, je latnaté, složené z úborů; zákrov je trubkovitý, 3–4 mm dlouhý zákrovní listeny vyrůstají v 5 řadách, vnější jsou široce vejčité, přitiskle chlupaté, na vrcholu zaokrouhlené, vnitřní listeny jsou podlouhle eliptické; trubkovitých květů je zhruba 5, jejich koruna je 5–6 mm dlouhá, bledě růžová, později bílá. Plodem je nažka až 2,2 mm dlouhá, s chmýrem.
Využití: Pro svůj velmi charakteristický habitus, který poněkud připomíná zelenou oponu či hustý závěs, je vysazován v zahradách i ve veřejné zeleni tropických oblastí.
Poznámka: Rod Tarlmounia je monotypický, zahrnuje pouze jediný druh.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 27. 2. 2018 (Barma, Pagan).