Syn.: Malacarya dealbata (Fraser) Raf., Maranta dealbata (Fraser) A. Dietr., Spirostylis biflora Raf., Thalia barbata Small
Česká jména: klunice (Presl 1846, Mareček 2001)
Čeleď: Marantaceae R. Br. – marantovité
Rozšíření: Endemit jihovýchodu USA, jehož areál se táhne od východního Texasu po Jižní Karolínu, na severu zasahuje až do Oklahomy a jihovýchodní části státu Missouri. Byl zavlečen také do západní Evropy, jihovýchodní Číny a jihovýchodní Austrálie.
Ekologie: Roste v mokřinách, na březích vodních ploch a toků, ale i v příkopech kolem cest. Kvete od května do září.
Popis: Statná vytrvalá bylina s oddenkem, 70–250 cm vysoká. Všechny listy jsou přízemní, bývá jich až 5, jsou řapíkaté, eliptické až vejčité, 17–55 cm dlouhé a 7–22 cm široké, na bázi většinou zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, na líci při bázi, na střední žilce i při okraji jemně chlupaté, na rubu ojíněné, bělavé, lysé. Květenství je přímé, dosti kompaktní, 9–30 cm dlouhé, vyrůstá na stvolu 50–190 cm dlouhém; listeny jsou ojíněné, bělavé, červenohnědé až nachové, až 15 mm dlouhé, kožovité, lysé; květy jsou 3četné, kališní lístky jsou až 2,5 mm dlouhé, petalizovaná staminodia jsou nachová, 12–15 mm dlouhá. Plody jsou skoro kulovité až široce obvejcovité tobolky, 9–12 mm dlouhé.
Využití: Klunice bělavá je vysazována jako mokřadní okrasná trvalka v zahradách subtropického i mírného pásu. Ve středoevropských klimatických podmínkách je pro ni vhodná zimní ochrana.
Poznámka: Je to jediný severoamerický zástupce čeledi Marantaceae, který se nevyskytuje v tropických oblastech.
Fotografováno dne 15. 9. 2023 (Česko, Dendrologická zahrada Průhonice).