Syn.: Maranta arundinacea Billb. ex Beurl., Maranta flexuosa C. Presl, Maranta geniculata (L.) Lam., Renealmia erecta (Vell.) D. Dietr., Renealmia geniculata (L.) D. Dietr., Thalia altissima Klotzsch, Thalia angustifolia C. Wright ex Griseb., Thalia caerulea Ridl., Thalia dipetala Gagnep., Thalia divaricata Chapm., Thalia erecta Vell., Thalia schumanniana De Wild., Thalia trichocalyx Gagnep., Thalia welwitschii Ridl.
Česká jména: klunice kolenatá (Presl 1846)
Čeleď: Marantaceae R. Br. – marantovité
Rozšíření: Druh je považován za původní v Mexiku, Střední Americe, Karibiku (včetně Floridy), v Jižní Americe se areál táhne přes celou Brazílii až do severní Argentiny. Vyskytuje se i v tropické Africe, od Senegalu na západě až do Súdánu na východě, na jih sahá do Zimbabwe a Angoly. Částí literatury jsou za základ afrických populací považovány pěstované rostliny, které sem byly dovezeny jako okrasné a následně zplaněly a dále se šířily. Do Austrálie druh pronikl poprvé v lednu 2006 do Brisbane a je zde považován za potenciálně nebezpečný invazní druh.
Ekologie: Roste ve vodních nádržích, při okrajích jezer, ve vlhkých příkopech, mokřinách, často koření přímo v mělké vodě. Lze jej nalézt i na zanedbaných plochách v okolí vesnic a měst. Na některých místech má tendenci se chovat invazně, protože tvoří větší zapojené porosty a pomocí úlomků oddenků se snadno šíří. Je také často pěstován jako ozdobná rostlina v parcích a zahradách u jezírek či v nádobách.
Popis: Robustní bylina s plazivým oddenkem, 100–350 cm vysoká. Bazální listy v počtu 2–6 vyrůstají v růžici, pochvy jsou zelené nebo načervenalé, řapíky jsou delší než je čepel, která je vejčitá, 19–60 cm dlouhá a 4–26 cm široká, na bázi zaokrouhlená, na vrcholu špičatá, lysá. Lodyžní listy jsou menší. Lodyha je 0,8–2,5 m dlouhá; květenstvím je řídká terminální lata, květy vyrůstají po 2 za společným listenem; listeny jsou úzce vejčité, 1,3–2,8 cm dlouhé, chlupaté; kališní lístky jsou 0,5–2 mm dlouhé; vnější petaloidní patyčinka je 15–20 mm dlouhá, vnitřní petaloidní staminodia jsou dvě, jedno je kápovité, druhé širší, zduřelé. Plodem je téměř kulovitá tobolka o průměru 9–12 mm, semena jsou tmavě hnědá až černá.
Využití: Kromě okrasné hodnoty má tato rostlina i široké spektrum dalšího využití. V kultuře se pěstují častěji kultivary s červeně zbarvenými řapíky listů. V Africe jsou listy běžně používány jako obaly potravin prodávaných na trzích, v Gabonu jsou svinuté listy naopak užívány místo zátek do lahví s pivem i jinými produkty. V Ghaně se pomocí listů vyplétají stěny chýší, v dalších afrických zemích se z řapíků pletou košíky, závěsné sítě, žebříky i rybí pasti. V některých zemích jsou listy vítaným krmivem pro ovce a kozy.
Listy zpomalují hnilobné procesy, obsahují totiž kyselinu rozmarýnovou, která hubí mnoho druhů mikroorganismů. Proto jsou listy používány i v lidové medicíně na ošetření drobných ran. Ostatní použití (například léčba astmatu či anémie) je z hlediska západní medicíny sporné.
Poznámka: Rod Thalia zahrnuje šest druhů (POWO 2023), které se vyskytují v subtropických a tropických oblastech Ameriky a Afriky. Byl pojmenován podle německého lékaře a botanika Johanna Thalla. Druhové jméno pochází z latinského pojmu geniculum, což znamená kolínko.
Fotografováno v lednu 2012 (Thajsko, Bangkok, areál Královského paláce) a v lednu 2013 (Thajsko, ostrov Ko Lanta).