Syn.: Ulmus pedunculata Foug., Ulmus effusa Willd., Ulmus ciliata Ehrh., Ulmus alba Kit., Ulmus racemosa Borkh.
Česká jména: jilm brvitý (Presl 1819, Opiz 1852), jilm brvitý, vaz (Sloboda 1852), vaz (Čelakovský 1879, Polívka 1902), vaz obecný (Dostál 1989), jilm vaz (Kubát 2002)
Čeleď: Ulmaceae Mirb. – jilmovité
Rozšíření: Střední a jižní Evropa, na sever po jižní Finsko, na jih po severní Řecko. Izolovaný výskyt mezi středním Porýním a střední Francií, vzácně na západním Kavkaze. U nás roztroušeně v nížinách, zejména v úvalech velkých řek, podél toků pak místy i v pahorkatinách. Velmi často vysazován ve městech, zejména v alejích.
Ekologie: Jilm vaz se vyskytuje v lužních lesích, hlavně v nivách větších toků. Snáší zástin, mladí jedinci jsou schopni růst i v silném stínu. Je vázán na hluboké živné půdy obohacené dusíkem, snese i zasolené půdy. Přestože se jedná o dřevinu lužních lesů snášející vysokou hladinu spodní vody, snese i lokality, kde spodní voda poklesává a půda vysychá. Kvete v březnu a v dubnu, později než naše ostatní jilmy.
Popis: Jedná se strom velkých rozměrů, který dorůstá do výšky až do 35 m. Má štíhlý svalcovitý kmen, s boulovitými výrustky a výmladky. Časté jsou nápadné kořenové náběhy. Borka je u vazu hnědošedá, odlupuje se v tenkých plochých šupinách. Kuželovité pupeny jsou cca 5–8 mm dlouhé, lysé šupiny mají tmavší a krátce brvitý okraj. Střídavé vejčité listy bývají výrazně asymetrické a krátce řapíkaté, řapík je cca 2–8 mm dlouhý. Čepel je 7–15 cm dlouhá a 3–8 cm široká. Na okraji je dvakrát zubatá, zuby 1. řádu jsou kupředu zahnuté. Spodní strana listů je hustě měkce chlupatá. Květy jsou převislé, ve svazečcích po 20–40 na dlouhých stopkách, které se za plodu prodlužují. Plodem je na okraji hustě brvitá a křídlatá vejčitá nažka. Semeno je uloženo v jejím středu, příp. pod středem plodu. Plody zrající na konci jara hned opadávají a velmi rychle klíčí. Dožívá věku až 400 let.
Ohrožení a ochrana: Jilm vaz je řazen ke druhům vyžadujícím další pozornost (C4a).
Využití: Dřevo se pro svoji specifickou kresbu používalo k výrobě nábytkářských dýh, velmi ceněno bylo také kvalitní lýko. Vysazován v městských výsadbách.
Fotografováno: říjen 2010 (Česko, Morava, Zlín, Sad Svobody).