Syn.: Veratrum eschscholtzianum O. Loes., Veratrum eschscholtzianum (Schult. et Schult. f.) O. Loes., Veratrum eschscholtzianum (Roem. et Schult.) Rydb., Veratrum eschscholtzii A. Gray, Veratrum lobelianum var. eschscholtzianum Schult. et Schult. f., Veratrum viride var. escholtzianoides O. Loes., Veratrum viride subsp. eschscholtzii (A. Gray) Á. Löve et D. Löve
Čeleď: Melanthiaceae Batsch – kýchavicovité
Rozšíření: Taxon s areálem v pacifické Severní Americe. Roste od Aljašky a kanadského Severozápadního teritoria po sever Kalifornie a Wyoming. Nominátní varieta Veratrum viride var. viride má zcela oddělený areál na východě severoamerického kontinentu; někteří autoři preferují hodnocení na úrovni subspecií nebo dokonce až druhů. Odlišuje se vzpřímenými větvemi květenství.
Ekologie: Vyskytuje se na otevřených místech ve vysokobylinné subalpinské vegetaci a na světlinách v jehličnatých lesích. Vystupuje až do nadmořských výšek kolem 2500 m.
Popis: Statná vytrvalá bylina s tlustým oddenkem; lodyha je přímá, na bázi téměř lysá, nahoře chlupatá, 0,5–2 m vysoká, trojřadě olistěná. Listy jsou střídavé, přisedlé, vejčité až eliptické, 15–35 cm dlouhé a 10–18 cm široké, celokrajné, chlupaté až olysalé, se souběžnou žilnatinou a výrazně řasnaté. Květenství je bohaté, latovité, větve květenství jsou chlupaté, rozkladité a na konci většinou nicí; listeny jsou kratší než květy; květy jsou šestičetné; okvětní lístky jsou ve 2 kruzích, kopinaté, 5–12 mm dlouhé, oboustranně zelené nebo žlutavé, na vnější straně plstnaté; tyčinek je 6 (3+3); semeník je svrchní, tvořený 3 plodolisty. Plodem je tobolka 2–3 cm dlouhá, lysá; semena jsou zploštělá, široce křídlatá.
Využití: Jedovatá rostlina, původními obyvateli severoamerického kontinentu využívaná v lidovém léčitelství, zejména jako projímadlo, dávidlo, jako prostředek proti nachlazení, na revmatické potíže apod.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 3. 8. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Manning Provincial Park, Blackwell Peak).