Syn.: Hibiscus wercklei A. Robyns, nom. illeg.
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Středoamerický druh, vyskytuje se jen v Kostarice a západní Panamě.
Ekologie: Roste v tropických deštných a mlžných lesích, v nadmořských výškách zhruba od 400 až do 1650 m.
Popis: Strom, 5–10(–15) m vysoký, s kmenem dosahujícím průměru 30–40 cm. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, široce vejčité až skoro okrouhlé, 15–40 cm dlouhé i široké, na bázi srdčité, téměř celokrajné nebo oddáleně zubaté, řídce hvězdovitě chlupaté, později olysalé; palisty jsou asi 1 cm dlouhé, skoro okrouhlé, celokrajné. Květy jsou úžlabní, stopkaté; kalíšek je zvonkovitý, 3cípý; kalich je zvonkovitý, 3–7 cm dlouhý, 5cípý, až do poloviny dělený, chlupatý; koruna je až 12 cm dlouhá, korunních lístků je 5, jsou levandulové; tyčinkový sloupek je jen 3–4,5 cm dlouhý. Plody jsou 4,5–8 cm dlouhé tobolky.
Poznámka: Neotropický rod Wercklea v současnosti zahrnuje 11 akceptovaných druhů, které se vyskytují v jižní části Střední Ameriky a na severozápadě Jižní Ameriky, v pásu od Kostariky a Hispanioly po Ekvádor a Peru. Karl Wercklé (1860–1924), na nějž odkazuje rodové jméno, byl alsaský přírodovědec a sběratel rostlin, který se zasloužil o poznání flóry málo známých regionů Střední Ameriky a Kolumbie.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 18. 2. 2014 (Kostarika, Parque nacional Tapantí).