Syn.: Rockhausenia pygmaea (Gillies ex Hook. et Arn.) D. J. N. Hind, Werneria brachypappa Sch. Bip., Werneria cherlerioides Sch. Bip., Werneria minima Walp., Werneria rhizoma J. Rémy
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Vyskytuje se v jihoamerických Andách, jeho areál se táhne od severozápadní Venezuely a Kolumbie přes Ekvádor a Peru až do Bolívie, severozápadní Argentiny a středního Chile.
Ekologie: Roste na vlhkých horských stanovištích, v mokřinách, ve vegetačních formacích páramo a puna, v nadmořských výškách od 1050 až do 5050 m. Kvete v průběhu celého roku.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem, občas vytvářející i řídké trsy, 2–4 cm vysoká. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou čárkovité až úzce obkopinaté, 7–80 mm dlouhé a 0,8–3 mm široké, dužnaté, v průřezu eliptické nebo skoro okrouhlé, celokrajné, na vrcholu špičaté nebo tupé, lysé. Úbory vyrůstají jednotlivě, jsou přisedlé nebo i krátce stopkaté, zákrov je číškovitý, 7–13 mm dlouhý, lysý, zákrovních listenů je (8–)11–13(–14), na bázi jsou srostlé, na vrcholu špičaté nebo tupé, zelené, obvykle s nachovým okrajem, jazykovitých květů je 8–15, liguly jsou až 12 mm dlouhé, bílé, někdy na rubu s červenou špičkou, květů terče je 22–55, jsou bělavé až žluté, někdy s červenými špičkami. Plodem je nažka s bělavým chmýrem, asi 7 mm dlouhým.
Záměny: Trochu podobný a v andské oblasti také poměrně výrazně rozšířený druh Werneria nubigena je zřetelně větší, statnější, jeho listy jsou v průřezu ploché, na bázi nezúžené.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 9. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).