Caspar Wistar se narodil 13. 9. 1761 ve Philadelphii v Pennsylvánii, zemřel 22. 1. 1818. Americký lékař a anatom.
Jméno dostal po svém dědovi, německém přistěhovalci od Heildelbergu, kvakerovi a skláři Casparu Wistarovi (1696–1752). V roce 1777 pomáhal ošetřovat raněné z bitvy u Germantownu (válka o nezávislost), po této zkušenosti se rozhodl pro studium medicíny.
Studoval na universitě státu Pennsylvánie, studia dokončil na universitě v Edinburghu, titul doktor medicíny získal v roce 1786 a vrátil se do Ameriky. Založil si lékařskou praxi, pracoval v nemocnicích, v roce 1793 při epidemii žluté horečky se sám také nakazil při péči o pacienty. V roce 1789 se stal profesorem chemie na lékařské škole pennsylvánské university, v letech 1792–1810 byl profesorem anatomie a porodnictví. Napsal první americkou učebnici anatomie A System of Anatomy (2 díly, 1811, 1814). Propagoval očkování jako prevenci nemocí. Byl odpůrcem otroctví a stal se presidentem Společnosti pro zrušení otroctví. V roce 1787 byl zvolen do Americké filosofické společnosti, kde vykonával funkci jejího presidenta v letech 1815–1818 (společnost založena 1743 Benjaminem Franklinem, 3. president byl v letech 1797–1814 Thomas Jefferson).
Vyvinul metodu přípravy anatomických modelů injekcemi vosku do anatomických objektů, zůstala po něm sbírka anatomických preparátů, která byla uložena ve Wistar Institute of Anatomy and Biology, který založil jeho prasynovec Isaac J. Wistar. Zajímal se také o botaniku a paleontologii.
Na jeho počest botanik Thomas Nuttall pojmenoval rod Wisteria Nutt., vistárie, Fabaceae; jméno je někdy používáno ve formě Wistaria, ale tvar Wisteria je konzervován Mezinárodním kódem botanické nomenklatury a je platný. Z druhů se k jeho jménu vztahuje Corallorhiza wisteriana.
