Přijetí mezinárodní smlouvy CITES bylo obrovským úspěchem mezinárodní ochrany přírody. Řada druhů, především živočichů, byla ve velkém vybíjena, aby bylo možné zásobovat trh slonovinou, rohy nosorožců či kožešinami. Podobná situace byla a je u některých tropických dřevin či léčivých rostlin. Velkou část obchodu také zahrnují rostliny a živočichové pro sběratele. U rostlin se jedná především o kaktusy a sukulenty, masožravé rostliny, některé cibuloviny a orchideje. Přitom jejich nelegální sběr v přírodě začal ohrožovat (a dodnes ohrožuje) přírodní populace. Aby se obchod omezil, byla přijata úmluva, která vymezuje ohrožené druhy a stanoví podmínky obchodu s nimi. V současné době k úmluvě přistoupilo celkem 172 členských zemí, Česká republika přistoupila po revoluci v roce 1992.
V České republice je výkonným orgánem s vrcholnou působností Ministerstvo životního prostředí ČR a vědeckým orgánem CITES s celostátní působností Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Funkci kontrolního orgánu zastává Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu provádí také Celní správa a Policie ČR. Regionálními výkonnými orgány se staly po vstupu ČR do EU také krajské úřady, správy chráněných krajinných oblastí a správy národních parků.
Původní znění smlouvy i její smysl se změnil její implementací do práva EU a českého právního systému. Úmluvy CITES se přímo týkají následující právní úpravy:
- Nařízení Rady (ES) 338/1997 – základní předpis CITES, obsahuje definici obchodní činnosti a případy, kdy je možné ze zákazu obchodní činnosti udělit výjimku (čl.8).
- Nařízení Komise (ES) 865/2006 – doplňující a upřesňující předpis, obsahuje vzory formulářů, definici odchovu v zajetí (čl. 54), předepsané značení exemplářů (čl.66) aj.
- Nařízení Komise (ES) 407/2009 – seznamy druhů zařazených do příloh A-D.
- Nařízení Komise (ES) 359/2009 – seznam druhů, jejichž dovoz do EU není v současné době povolen (toto nařízení je pravidelně aktualizováno).
- Nové Nařízení Evropského Parlamentu 398/2009 – mění nařízení Rady (ES) č. 338/97.
- Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). Tento předpis nahradil zákon č. 16/1997 Sb.
- Vyhláška č. 227/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb. Vyhláška mj. stanovuje druhy z přílohy A, které jsou vyňaty z povinné registrace (příloha č. 3) a naopak stanovuje druhy, na které se povinnost registrace vztahuje (příloha č. 4).
Aktuální znění a informace jsou ke stažení zde (mimo Botany.cz).
Naše a evropské právo rozšířilo CITES i na držbu vybraných organismů (prokázání původu), zavedlo institut možného zákazu obchodu s vybranými druhy. Kromě vývozního certifikátu země původu je také třeba dovozní certifikát. Ten vydává ministerstvo ŽP, pokud získá souhlasné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny. Dovozní certifikát zohledňuje aktuální situaci druhu v přírodě a také schopnost budoucího majitele druh pěstovat či chovat. Procedura může trvat měsíc, takže je prakticky nemožné získat povolení pro dovoz na konci expedice či při návštěvě farmy, kde si vyberete z aktuální nabídky. Na druhou stranu nutno říci, že přístup ministerstva je, alespoň k vědeckým institucím, vstřícný a snaží se s vyřízením žádostí pomoci.
Důležitá je široce chápaná definice planě rostoucí rostliny a exempláře: Planě rostoucí rostlina je jedinec nebo kolonie rostlinného druhu včetně hub, jejichž populace se udržují nebo udržovaly v přírodě samovolně, včetně druhu v přírodě nezvěstného nebo vyhynulého, a to i v případě pěstování jedince nebo kolonie v kultuře nebo jiného ovlivňování jejich vývoje člověkem. Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná rostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyrobena z částí takového živočicha nebo rostliny (zákon 114/1992 Sb § 48 odstavec 4). Kromě obchodních komodit, jako jsou čajové směsi, dýhy na hudebních nástrojích apod., se jedná o herbáře, vzorky pro studium DNA či extrahované látky, pokud je jejich původ deklarován z druhů CITES.
Povinná je registrace chovu některých jedinců. Původně, po přijetí zákona, byla též povinnost registrovat všechny rostliny CITES, ale obrovská administrativní zátěž, která tomuto odpovídala (jen seznam registrovaných druhů v Pražské botanické zahradě představuje štos o výšce 12,8 cm), nakonec vedla k tomu, že registrace se nevztahuje na živé i herbářované rostliny. To však neosvobozuje od prokázání původu při kontrole nebo snaze vyvézt exemplář (či jeho část).
Česká republika může zařadit do vyhlášky i další druhy, původem z ČR, jejichž vývoz chce pomocí CITES kontrolovat. Evropská unie také značně změnila seznamy příloh CITES. Původní seznamy číslované I., II., III. byly nahrazeny seznamy A, B, C, D, které jsou pro nás závazné.
Aktuální seznamy druhů jsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 407/2009 ze dne 14.5. 2009:
- Příloha A – druhy přímo ohrožené vyhubením a druhy, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě EU a jsou chráněny zákony členských států EU nebo legislativou ES na ochranu přírody. Ne všechny musejí být chráněny úmluvou CITES. Příloha A je obsáhlejší než příloha CITES I.
- Příloha B – zahrnuje většinu druhů z přílohy CITES II, některé druhy z přílohy CITES III, ale i druhy, které nejsou chráněny úmluvou CITES a jejichž dovoz do EU je pozastaven, neboť jako nepůvodní invazivní druhy představují hrozbu pro evropskou přírodu.
- Příloha C – tvoří ji seznam druhů z přílohy CITES III a některých druhů, které nejsou chráněny úmluvou CITES.
- Příloha D – týká se některých druhů z přílohy CITES III a druhů, které nejsou chráněné úmluvou CITES, ale dovoz do EU je sledován a vyhodnocován na základě tzv. oznámení o dovozu.
Jak uskutečnit dovoz rostlin?
1) získáme kopii CITES ze státu původu,
2) napíšeme žádost (evidenční list a žádost o dovozní povolení), které se doručí na MŽP,
3) po obdržení dovozního povolení můžeme uskutečnit dovoz,
4) celním orgánům předložíme vývozní povolení, dovozní povolení, rostlinolékařský certifikát, celní prohlášení a fakturu. S velkou pravděpodobností bude zásilka kontrolována ČIŽP, která zkontroluje, zda souhlasí počty kusů a druhy. Pro obtížnější případy je vhodné se nechat zastupovat spediční společností.
5) Pokud to neudělají celníci, odešleme potvrzené dovozní povolení na MŽP.
Problémy CITES:
1) CITES nezavazuje členské státy k ochraně druhů in situ. Je možné vidět likvidaci stanovišť včetně CITESových druhů, které není možné zachránit a vyvézt (těžba tropických pralesů).
2) CITES nezavazuje státy k in farm nebo in garden pěstování rostlin, které je mnohdy výhodnější než sběr (léčivek) v přírodě.
3) Poměrně složitá a drahá byrokracie zvyšuje podstatně cenu obchodovaných rostlin, která je tak vyšší, než cena nelegálních dovozů. Tím je nepřímo podporován nelegální obchod.
4) Změny seznamů CITES mají retrospektivní platnost vzhledem k prokázání původu.
5) CITES chrání celé rody a čeledi (orchideje, kaktusy), a to včetně druhů běžných, v přírodě neohrožených. Také ochrana kříženců a zahradních kultivarů je pouze byrokratickou zátěží, která nemá nic společného s ochranou přírody.
6) CITES vyžaduje obrovské nároky na taxonomickou zdatnost kontrolních orgánů i na identifikaci produktů. Na trhu jsou běžně dostupné asijské léčivé přípravky původem ze zemních orchidejí, o kterých dovozce netuší, že by měly být opatřeny dovozním povolením a naopak kontrolní úřady netuší, že by je měly kontrolovat (např. salep).
7) Profesionální pašeráci a firmy zabývající se dovozy dnes bez problémů legalizují činnost. Velkou část záchytů představují lidé, kteří netuší, že se dopouštějí přestupku právě proto, že nejsou profesionálové (faremně vypěstované orchideje v tropech apod.).
Abecední přehled rodů kaktusů v databázi Florius.
Abecední přehled rodů orchidejí v databázi Florius.