Syn.: Aethusa ammi Spreng., Ammi boeberi Hell. ex Hoffm., Ammi broussonetii DC., Ammi cicutifolium Willd. ex Schult., Ammi elatum Salisb., Ammi glaucifolium L., Ammi intermedium DC., Ammi pauciradiatum Hochst. ex A. Rich., Ammi pumilum (Brot.) DC., Anethum pinnatum Ruiz et Pav. ex Urban, Apium ammi Crantz, nom. illeg., Apium ammi-maius Crantz, Apium candollei M. Hiroe, Apium petraeum Crantz, Apium pumilum (Brot.) Calest., nom. illeg., Carum majus (L.) Koso-Pol., Cuminum aethiopicum Royle, Cuminum regium Royle, Daucus glaber Parsa, nom. illeg., Daucus parsae M. Hiroe, Helosciadium lateriflorum Koch, Pimpinella capillacea Poit. ex Urb., Pimpinella lateriflora Link, Selinum ammoides E. H. L. Krause, Sison fasciculatum Pohl ex DC., Sison haenkei C. Presl ex DC., Sison lateriflorum Bertol., Sison majus Eaton et Wright, Sison pumilum Brot., Visnaga vulgaris Bubani
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Ammi majus
Rozšíření: Rozsáhlý areál se táhne od Makaronésie (Kanárské ostrovy a Madeira) přes severní Afriku a jižní Evropu na Blízký východ, nejdále zasahuje na Arabský poloostrov, do Pákistánu a v Africe do Etiopie. Mimo svůj přirozený areál bývá zavlékán do dalších území, např. do střední Evropy, Severní a Jižní Ameriky i do Austrálie. Několikrát se přechodně objevil i v ČR, např. v okolí Mělníka, v Praze a v Jilemnici.
Ekologie: Součást ruderální a plevelové vegetace, často roste v sídlech, v polních kulturách i na okrajích komunikací. Vystupuje do nadmořské výšky 2200 m.
Ammi majus
Popis: Jednoletá bylina s přímou, 50–60(–80) cm vysokou lysou lodyhou. Listy jsou střídavé, čepel přízemních listů je v obrysu trojúhelníkovitá až široce eliptická, 1–2(–3)krát trojsečná až trojčetná, lysá, úkrojky posledního řádu jsou úzce eliptické až čárkovité, nepravidelně zubaté, na vrcholu tupé, s hrotem; řapík je žlábkovitý, u horních listů redukovaný na blanitě lemovanou pochvu. Květenství je složený okolík (3–)4–15 cm v průměru, za květu polokulovitý, s 18–25 paprsky dlouhými 1,5–5 cm; listenů obalu je 8–10, peřenosečných, s čárkovitými úkrojky; obalíček tvoří 7–8 šídlovitých listenů; korunní lístky jsou 0,9–1,5 mm dlouhé, obvejčité, bílé; semeník je spodní. Plody jsou vejcovité nebo elipsoidní dvounažky 2–2,3 mm dlouhé, s 5 hladkými hlavními žebry.
Záměny: Od jiných jednoletých miříkovitých se tento druh poměrně snadno rozezná podle zpeřených listenů obalu; tento znak se dále objevuje především u mrkví (Daucus).
Využití: Rostiny se využívají jako koření, nejčastěji jako součást směsí na rožněná masa, má rovněž účinek proti nadýmání a při poruchách trávení. Silice v rostlinách obsažené mohou vyvolávat záněty pokožky.
Ammi majus
Ammi majus
Ammi majus
Ammi majus
Ammi majus
Fotografováno ve dnech 22. a 24. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Shaat a Wádí Darbat).