Přírodní rezervace Číčov (výška 413–477 m n. m., okres Louny) se oproti známým kolosům Bořni a Zlatníku zdá maličká. Doopravdy je tento kopec však pouze o 44 m nižší než Zlatník. Důvodem jeho zdánlivě malé výšky je to, že okolní krajina je ve větší nadmořské výšce než krajina kolem Zlatníku. A tak rozdíl mezi vrcholem Číčova a okolními zemědělsky obhospodařovanými poli je pouhých 70 metrů. Kopec stojí pár set metrů od vesnice Hořenec, odkud vede cesta až na vrchol kopce. Výměra kopce je 7,2 ha. Ochrana byla vyhlášena dne 23. 5. 1951.
Z geologického hlediska je tento kopec neovulkanickým tělesem tvořeným žilou bazanitu a tufovou složkou. Vulkanickou činnost zde provázely nízce temperované roztoky minerálních látek, které se při průchodu porézními tufy ochladily, čímž došlo ke krystalizaci aragonitu v podobě jehlic i robustnějších krystalů nažloutlé, až medově zlaté barvy. Vnitřní stavbu kopce částečně otvírají drobné lomy při úpatí severního až východního svahu. Měla jsem štěstí a dva kousky tohoto specifického minerálu jsem objevila. Díky sousedství s vesnicí Hořenec se nazývá „hořenecký aragonit“.
Po floristické stránce se Číčov nenechá většími kopci vůbec zahanbit. Hojně se zde totiž vyskytuje silně ohrožený koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Nečekala jsem, že budu mít štěstí a na tuto rostlinku opravdu narazím. Hned po pár metrech výstupu jsem s velikou radostí objevila první exemplář, na který jsem vlastně málem šlápla. Naštěstí se neustále dívám po zemi a hledám zajímavé rostlinky, takže k neštěstí nedošlo a já nad ním snad minutu stála a obdivovala ve strnulém úžasu jeho temně fialovou krásu schovanou za hebounkým ochmýřením. Připadala jsem si asi jako Kryštof Kolumbus, když spatřil břeh Ameriky, domnívajíce se, že jde o vytouženou Indii. Když jsem se od koniklece konečně odpoutala a vydala se na vrchol kopce, hned za prvním náspem na mě vykouklo nepočítaně temně fialových hlaviček. Můj koniklec byl tedy jen první vlaštovkou hlásící velkou kolonii.
Kromě této nádherně tajemné rostliny se zde vyskytují i další chránění zástupci teplomilných společenstev stepního charakteru, jako je kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), či sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum). Tyto druhy však nyní nekvetou. V této době tam ale najdete v hojném počtu kvetoucí pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), dále pak rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), mateřídoušku časnou pravou (Thymus praecox subsp. praecox), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochnu písečnou (Potentilla arenaria).
Problém s šířením trnky obecné po celé ploše kopce Číčov, která bránila v růstu přirozené teplomilné stepní vegetaci, byl minulý rok vyřešen jejím vysekáním.
