Syn.: Anemonospermos pygmaea Kuntze, Arctotis pygmaea A. Rich., Arctotis rueppellii (Sch. Bip.) O. Hoffm., Landtia kilimandjarica Hutch. et M. B. Moss, Landtia lobulata Hutch., Landtia rueppellii (Sch. Bip.) Vatke, Schnittspahnia rueppellii Sch. Bip.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Afroalpinský druh, vyskytuje se ve vysokohořích v Etiopii (ve více horských skupinách), v Keni (Mau Forest a Mt. Kenya; na Mt. Elgon přesahuje i do Ugandy) a v severní Tanzánii na Kilimandžaru.
Ekologie: Roste na vlhkých travnatých světlinách v horských lesích a v trávnících nad horní hranicí lesa, nejčastěji na prameništích. Lokality leží v nadmořské výšce 2250–4650 m.
Popis: Nízká vytrvalá bylina s tlustým, dřevnatým, hlízovitým oddenkem. Listová růžice je těsně přitisklá k zemi, listy jsou řapíkaté, čepel je vejčitá, kopinatá, kosníkovitá, obvejčitá až téměř okrouhlá, 2–13 cm dlouhá a 1–7,5 cm široká, na bázi klínovitá až srdčitá, vroubkovaná nebo mělce nepravidelně zubatá až pilovitá, leskle tmavozelená, na líci lysá nebo řídce pavučinatá, hustě pavučinatá na rubu; řapík je až 11 cm dlouhý, křídlatý, často narůžovělý. Úbory se tvoří jednotlivě na stvolech až 13 cm dlouhých, mají 1,5–5 cm v průměru; zákrov je 2–3(–4)řadý, zákrovní listeny jsou čárkovité, kopinaté až obkopinaté, 4–12 mm dlouhé, řidčeji nebo hustěji chlupaté, s blanitým okrajem; lůžko úboru je plevkaté; jazykovité květy jsou samičí, v počtu 8–16, žluté, přibližně v dolní 1/9 trubkovité, 1–2,4 cm dlouhé, 4–5žilné, na vrcholu celistvé nebo s 1–3 koncovými zoubky, na vnější straně lysé nebo chlupaté; (11–)20–40 květů terče je oboupohlavných, trubkovitých, 3,5–7 mm dlouhých, žlutých, jejich rozestálé vrcholové zuby zaujímají asi 1/3 délky. Nažky jsou čihovité nebo podlouhlé, asi 3 mm dlouhé, s 4–5 žebry, lysé, příčně vrásčité; jednořadý chmýr tvoří 0,5–1 mm dlouhé šupiny, na plodech z jazykovitých květů volné, z trubkovitých částečně srostlé.
Poznámka: Jeden z nejtypičtějších druhů pramenišť afroalpínského stupně, často tvoří výraznou vegetační dominantu. V areálu se setkává s velmi podobným druhem Haplocarpha schimperi, od kterého se liší především celistvou listovou čepelí, a rovněž poněkud většími úbory. Vývojové centrum rodu ale zřejmě leží v nejjižnější části Afriky.
Fotografováno ve dnech 30. 10. a 6. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains National Park, Imet Gogo; Lalibela, masiv Abuna Yosef, Agaw Beret).