Národní park Arches leží na východě amerického státu Utah, na sever od města Moab. Byl vyhlášen jako přírodní památka už v roce 1929, národní park se z něj stal v roce 1971. Park je zajímavý především pro své geologické pozoruhodnosti, je známý především svými četnými pískovcovými oblouky (jsou jich tu údajně na dva tisíce). Nejznámější z nich – Delicate Arch (na prvním snímku) – je v Americe nejspíš stejně známý jako Pravčická brána u nás, vždyť tento geologický útvar se dostal dokonce i na poštovní známky a státní poznávací značky Utahu. Procesy eroze a zvětrávání, které tyto oblouky vytvořily, zde probíhají nepřetržitě po více než 150 milionů let.
Výměra Arches NP, která činí 310 km2, ho řadí spíše k americkým národním parkům malým. Abychom si jeho velikost trochu přiblížili, dodejme, že rozlohou je o něco menší než například naše Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, ale zase o málo větší než CHKO Kokořínsko. Nejvyšší bod parku se nachází v nadmořské výšce 1723 m, nejnižším bodem je návštěvnické centrum parku ve výšce 1245 m.
Klima je zde aridní temperátní, s velkými rozdíly mezi létem a zimou i mezi dnem a nocí. V letních měsících zde teplota dosahuje až 40 °C, v zimě klesá až pod bod mrazu. Nejvyšší roční průměrná teplota dosahuje 21,9 °C, nejteplejším měsícem bývá červenec (průměr 37,4 °C), nejnižší teploty se objevují v lednu (průměr -5,9 °C). Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí mohou překonat až 40 stupňů. Srážky dosahují v této oblasti ročně sotva 222 mm, v období od listopadu do března mohou přicházet i v podobě sněhových přeháněk. Takže tedy Arches NP dostává o něco více srážek, než mnohé jiné pouštní oblasti. Nejvlhčím měsícem je zde srpen, srážky v podobě krátkých, avšak velmi intenzivních bouří, které jsou ovšem nezřídka jen velmi lokální, jsou sem přinášeny obvykle frontálními systémy od jihozápadu.
Celé širší území v okolí Arches se nazývá Colorado Plateau, což je tedy zóna odvodňovaná řekou Colorado a jejími přítoky – leží v oblasti od západní části státu Colorado až po arizonský Grand Canyon. Z floristického hlediska lze tuto oblast charakterizovat jako okrajovou část Velké pánve s nastupujícím vlivem Skalistých hor od východu, ale i Sonorské provincie od jihu.
Zdejší květenu tvoří z velké části jednoleté druhy. Za nepříznivých podmínek mohou jejich semena přetrvávat v půdě i několik let, pak vykvetou v krátké době po sezónních deštích během jara nebo koncem léta. Najdeme zde ale i rostliny vytrvalé, které se dokázaly adaptovat na aridní podmínky této oblasti, ať už to jsou juky (Yucca angustissima, Y. harrimaniae), devět zdejších druhů kaktusů (z rodů Echinocereus, Opuntia, Sclerocactus) nebo několik druhů pcháčů (Cirsium spp.), četné ale tady jsou třeba i mechorosty. V těsné blízkosti vodních toků však neschází ani typická pobřežní vegetace s topoly (Populus fremontii) a orobinci (Typha spp.).
Dominantním společenstvem jsou borové a jalovcové křoviny (Pinyon-juniper woodland), nechybí tedy ani stromy a keře, jejichž porosty jsou zde však dosti rozvolněné. Z jehličnanů se tu vyskytuje například borovice Pinus edulis, jalovec Juniperus osteosperma, mezi keři uvidíme zajímavý chvojník Ephedra viridis, hvězdnicovitý metlovitě větvený keř Ericameria nauseosa, zaujme také růžovitá Purshia tridentata nebo i růže Rosa woodsii. Právě tady je doma i v Evropě dobře známý javor jasanolistý (Acer negundo). Keřovitý habitus zde mají i některé druhy, jejichž blízké přibuzné známe z Evropy spíše jako byliny (např. pelyňky – Artemisia tridentata).
Významnou součástí zdejší vegetace jsou i mechorosty a lišejníky. Mechy mohou tolerovat dlouhé období naprosté dehydratace, můžeme se proto s nimi setkat i na stanovištích velmi suchých, rostou i na místních exponovaných skalách. Nejvíce jich však samozřejmě objevíme ve stinných kaňonech a na severně orientovaných svazích. Nejběžnějším druhem je zde děrkavka kulatá (Grimmia orbicularis), kterou známe i z Evropy.
Ani tomuto národnímu parku se bohužel nevyhnuly invaze nepůvodních druhů rostlin. K nejproblematičtějším dřevinám zde patří tamaryšek čínský (Tamarix chinensis) a hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia), invazivně se šíří i středoasijský druh Rhaponticum repens nebo i nám velmi dobře známý sveřep střešní (Bromus tectorum).
Z rostlinných druhů, které se vyskytují v tomto národním parku, jmenujme například:
Abronia fragrans
Acer negundo
Allium textile
Amelanchier utahensis
Ambrosia acanthicarpa
Amsonia tomentosa
Androstephium breviflorum
Apocynum cannabinum
Arabis perennans
Arabis pulchra
Artemisia filifolia
Artemisia ludoviciana
Artemisia tridentata
Asclepias latifolia
Asclepias macrosperma
Asclepias speciosa
Astragalus amphioxys
Astragalus ceramicus
Astragalus desperatus
Astragalus mollissimus
Astragalus praelongus
Atriplex canescens
Atriplex confertifolia
Bouteloua gracilis
Brickellia longifolia
Calochortus nuttallii
Carex aurea
Castilleja chromosa
Castilleja linariifolia
Cercocarpus intricatus
Chaenactis stevioides
Cirsium calcareum
Cirsium neomexicanum
Cirsium rydbergii
Cirsium undulatum
Clematis ligusticifolia
Cleome lutea
Coleogyne ramosissima
Comandra umbellata
Convolvulus arvensis
Conyza canadensis
Cordylanthus wrightii
Cryptantha flava
Cryptantha flavoculata
Cryptantha tenuis
Dalea oligophylla
Datura wrightii
Draba cuneifolia
Echinocereus triglochidiatus
Ephedra torreyana
Ephedra viridis
Ericameria nauseosa
Erigeron pulcherrimus
Erigeron utahensis
Eriogonum corymbosum
Eriogonum inflatum
Eriogonum ovalifolium
Erodium cicutarium
Erysimum asperum
Euphorbia fendleri
Fallugia paradoxa
Fendlera rupicola
Fraxinus anomala
Gaillardia pinnatifida
Galium multiflorum
Galium triflorum
Glycyrrhiza lepidota
Grindelia fastigiata
Gutierrezia sarothrae
Haplopappus armerioides
Hedysarum boreale
Helianthus petiolaris
Heterotheca villosa
Ipomopsis aggregata
Juncus articulatus
Juncus tenuis
Juniperus osteosperma
Lepidium montanum
Lithospermum incisum
Lomatium latilobum
Lomatium parryi
Lupinus pusillus
Mahonia fremontii
Mahonia repens
Machaeranthera bigelovii
Machaeranthera grindelioides
Maianthemum stellatum
Melilotus officinalis
Mimulus eastwoodiae
Oenothera caespitosa
Oenothera longissima
Oenothera pallida
Opuntia polyacantha
Penstemon cyanocaulis
Penstemon eatonii
Penstemon utahensis
Petradoria pumila
Phlox austromontana
Phlox longifolia
Physaria newberryi
Pinus edulis
Plantago patagonica
Poliomintha incana
Populus fremontii
Primula specuicola
Purshia mexicana
Purshia tridentata
Quercus gambelii
Quercus havardii
Rhus aromatica
Robinia pseudacacia
Rosa woodsii
Rumex hymenosepalus
Sclerocactus whipplei
Senecio spartioides
Solidago canadensis
Sophora stenophylla
Sphaeralcea coccinea
Stanleya pinnata
Stephanomeria exigua
Streptanthella longirostris
Streptanthus cordatus
Swertia albomarginata
Symphoricarpos longiflorus
Tamarix ramosissima
Thermopsis montana
Townsendia incana
Typha domingensis
Typha latifolia
Ulmus pumila
Vanclevea stylosa
Wyethia scabra
Yucca angustissima
Yucca harrimaniae
Zigadenus vaginatus
Fotografovaly Pavlína Zahradníková a Alexandra Klaudisová.