Syn.: Rhamnus soporifera Lour., Rhamnus zizyphus L., Ziziphus jujuba (L.) Gaertn., Ziziphus nitida Roxb., Ziziphus orthacantha DC., Ziziphus poiretii G. Don, nom. illeg., Ziziphus rotundata DC., Ziziphus sativa Gaertn., Ziziphus soporifera (Lour.) Stokes, Ziziphus tomentosa Poir., Ziziphus trinervia Roth, nom. illeg, Ziziphus vulgaris Lam., Ziziphus zizyphus (L.) H. Karst., Ziziphus zizyphus (L.) Meikle, Zizyphon jujubum St.-Lag.
Česká jména: cicimek obecný (Presl 1846), jujuba, cicimek (Mareček 2001)
Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
Rozšíření: Čína, provincie Anhui, Fujian, Gansu, Guangdong, Guangxi, Guizhou, Hebei, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Jiangxi, Liaoning, Nei Monggol, Ningxia, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Sichuan, Xinjiang, Yunnan, Zhejiang. Pěstuje se ve Střední a Přední Asii, Středozemí, na jihu USA i v Austrálii.
Ekologie: Ve své domovině roste na horských suchých svazích a pláních, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1700 m. Druh je 4000 let pěstován v kultuře. Lze jej pěstovat i u nás v teplejších oblastech, preferuje výslunná stanoviště, roste na suchých, kamenitých půdách.
Popis: Opadavý strom nebo keř, nanejvýše 8 m vysoký. Dvouleté a starší větve jsou uzlovité, jako by cik-cak rostoucí, mladé větve rovné a trnité, borka je hnědá. Listy jsou dvouřadé, střídavé, řapíkaté, vejčité nebo eliptické, 2–4 cm dlouhé, mírně asymetrické, krátce špičaté, lysé. Palisty jsou přeměněny v trny. Květy jsou malé, pětičetné, žlutozelené ve vidlanech vyrůstajících v úžlabí listů. Plodem jsou lesklé peckovice, 2–5 cm dlouhé, v době zralosti tmavě červené až hnědé. Pecka je na obou stranách ostře špičatá, dužnina zelenavě bílá, sladké až navinulé chuti.
Využití: Pěstuje se pro plody, tzv. čínské datle, které mají vysoký obsah vitamínu C a stopových prvků (především železa, kobaltu a jódu). Plody se pojídají v čerstvém stavu, ale i sušené a kandované. Zpracovávají se do kompotů, šťáv, používají se při pečení, přidávájí se i do některých druhů chleba, nezralé se nakládají do soli i octa. Existuje řada kultivarů, nejvíce jich vzniklo v domovské Číně.
Využívá se v lidovém léčitelství, především při léčení hypertenze, dále při detoxikaci organismu, příznivě působí na trávící soustavu, krvetvorbu, játra a slezinu. Listy se dají zkrmovat domácími zvířaty, ale i jako náhradní krmivo pro bource morušového. Listy obsahují látku, která blokuje receptory vnímání sladké chuti, takže po rozžvýkání listů po nějakou dobu necítíme sladkou chuť. Údajně se používají i k hlazení drahých kamenů. Dřevo je využíváno v truhlářské výrobě.
Fotografovaly Naďěžda Gutzerová, ve dnech 29. 9. 2011, 8. a 10. 6. 2013, 24. 9. 2016 (Chorvatsko, Blato, Šibenik, Srednjovjekovni samostanski mediteranski vrt Sv. Lovre a Skradin); Alena Vydrová, dne 23. 9. 2014 (Itálie, Ravenna).