Syn.: Chamaedrys marum (L.) Moench
Česká jména: ožanka kočičí (Kubát 2002)
Slovenská jména: hrdobarka horká (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Teucrium marum
Rozšíření: Druh s nevelkým areálem ve Středozemí. S jistotou se vyskytuje v jižní Francii v okolí Marseille, dále na Korsice, Sardinii a na menších ostrovech při pobřeží Toskánska (Gorgona, Capraia, Montecristo a Elba), dále snad v Tunisku a izolovaně u Šibeniku v Chorvatsku. Na Baleárách zřejmě roste výhradně v poněkud odlišném poddruhu Teucrium marum subsp. spinescens.
Ekologie: Stanovištěm jsou skalní terásky a kamenité svahy, nejčastěji na vápenci, ale řidčeji i na žule, vystupuje od hladiny moře až po nadmořskou výšku 1200(–1700) m.
Teucrium marum
Popis: Drobný bohatě větvený keřík, dorůstá výšky 30–50 cm; větvičky jsou přímé, bíle plstnaté, na koncích poněkud pichlavé. Listy jsou vstřícné, kopinaté, 6–8 mm dlouhé a 2–3 mm široké, celokrajné, na rubu hustě bíle pavučinatě chlupaté. Květenství tvoří válcovitý lichoklas na koncích větviček; lichopřesleny jsou 1–2květé, podepřené listeny vzhledu drobnějších listů; kalich je zvonkovitý, asi 5 mm dlouhý, hustě dlouze vlnatý, kališní cípy jsou 1–1,5 mm dlouhé; koruna je pyskatá, 1–1,2 cm dlouhá, červenofialová, žláznatě chlupatá, horní pysk je redukován na 2 drobné zoubky; tyčinky jsou 4; čnělka je obloukovitá, vyčnívá z květu. Plody jsou tvrdky.
Teucrium marum
Teucrium marum
Teucrium marum
Fotografováno dne 13. 5. 2013 (Itálie, Sardinie: Cala Gonone, Cala Luna).