Syn.: Acaena ochreata Wedd., Polylepis albicans Pilg., Polylepis hypargyrea Bitter, Polylepis ochreata (Wedd.) Bitter, Polylepis quindiensis Cuatrec., Polylepis stuebelii Hieron., Polylepis subintegra Benoist
Česká jména: čihoul (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rozšíření: V rámci rodu Polylepis má právě tento druh nejrozsáhlejší areál, který se táhne po andských hřebenech od západní Venezuely a Kolumbie přes Ekvádor a Peru až do západní Bolívie. Byl popsán z venezuelské horské oblasti Sierra Nevada de Mérida, odkud pocházejí i naše fotografie.
Ekologie: Roste v páramu a vlhké puně, na skalnatých a kamenitých svazích, někdy vytváří charakteristické čihoulové křoviny a lesíky, objevuje se v nadmořských výškách od 2900 až do 4200 m.
Popis: Opadavý strom, (2–)5–15 m vysoký, s několikavrstvou a odlupčivou borkou. Listy jsou poněkud nahloučené na konci větví, 2,5–12 cm dlouhé a 2,5–6 cm široké, lichozpeřené, se 2–6 páry lístků, z nichž druhý pár bývá největší, lístky jsou eliptické až vejčité, 1,4–3,8 cm dlouhé a 0,5–1,1 cm široké, na bázi nepravidelně srdčité, celokrajné nebo jemně zubaté, na vrcholu špičaté nebo tupé, na líci lysé nebo řídce hedvábitě chlupaté, na rubu pokryté šedými, bílými nebo nažloutlými trichomy, eventuálně i lysé. Květenství je nicí, 3–18 cm dlouhé, 8–35květé; listeny jsou výrazné, zelené nebo oranžové, šupinovité; květy dosahují průměru 0,5–1 cm, kališní lístky po 3–5, okrouhlé, zelené, vně chlupaté, korunní lístky chybí, tyčinek je 6–16, jsou nafialovělé či červenohnědé. Plod je tvarově nepravidelný, ostnitý, 0,2–0,8 cm dlouhý.
Využití: Borka stromu se používá v tradiční jihoamerické medicíně.
Poznámka: Do příbuzenské skupiny druhu Polylepis sericea se obvykle řadí čihouly s větším počtem párů lístků a hedvábitými oděním na rubu lístků, např. Polylepis multijuga, P. lanuginosa, P. hieronymi, P. pauta nebo P. pepei.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 11. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida).