Syn.: Brugmansia bicolor Pers., nom. illeg., Datura rosei Saff., Datura rubella Saff., Datura sanguinea Ruiz et Pav.
Česká jména: harliník strakatý (Presl 1846), durman krvavý (Slavík et al. 2000), durmanovec (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Původní areál ležel patrně v horských oblastech Kolumbie a Ekvádoru, snad zasahoval i do severní části Peru. Dosud se pěstuje jako okrasná rostlina i v dalších oblastech Střední i Jižní Ameriky (např. Kostarika, Kuba, jižní Peru, Bolívie aj.), kde může i zplaňovat.
Ekologie: Rostl ve vlhkých horských lesích a křovinách, v horských údolích, stále se ještě objevuje v sekundární vegetaci, na narušovaných stanovištích a kolem cest, v nadmořských výškách zhruba od 1800 až do 3500 m.
Popis: Keř až menší strom, 2–5 m vysoký. Listy jsou řapíkaté, dolní v obrysu eliptické až vejčité, na okraji chobotnaté až laločnaté, horní listy často celokrajné, na rubu chlupaté. Květy jsou stopkaté, nicí; kalich je 7–10 cm dlouhý, toulcovitý, 2cípý, chlupatý, větší cíp se 2–3 špičatými zuby; koruna je trubkovitá až nálevkovitá, s cípy odstálými, nazpět ohrnutými, 17–25 cm dlouhá, až 7 cm široká, řasnatá, až k polovině korunní trubky žlutozelená, výše oranžově červená až červená, na žebrech žlutá, někdy celá žlutá, tyčinek je 5, prašníky jsou volné, 12–18 mm dlouhé. Plodem je vejcovitá tobolka.
Využití: Rostlina nalézala uplatnění v tradiční jihoamerické medicíně, semena jsou silně jedovatá, omamující, připravoval se z nich opojný nápoj zvaný Tonga, který údajně navozoval rituální šílenství. Pěstuje se v tropických i subtropických zahradách a parcích jako okrasná dřevina, v klimatických podmínkách střední Evropy je nezbytné rostlinu uschovat před zimou do bezmrazých prostor. Mnohem častěji se však u nás pěstují kultivary z okruhu Brugmansia suaveolens a hybridy.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2014) řadí durman krvavý do velmi drastické kategorie v přírodě vyhynulých druhů (EW). Rostliny přežívají jen v kultuře a na sekundárních stanovištích.
Poznámka: Do rodu Brugmansia je v současnosti započítáváno sedm druhů (POWO 2023), všechny pocházejí z tropů Střední a Jižní Ameriky.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 3. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas).