Syn.: Chaixia nathaliae (Pančić et Petrović) O. Schwarz
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Rozšíření: Nevelký areál leží v horách na Balkáně. Většina lokalit se nachází v Makedonii, přesahuje do severního Řecka a v pohoří Šar planina i do Kosova, izolovaný ostrůvek lokalit je dále v jihovýchodním Srbsku jižně od Niše. Jako ostatní evropští zástupci čeledi Gesneriaceae i tento druh představuje význačný třetihorní relikt.
Ekologie: Provází štěrbiny v kolmých, převážně severně orientovaných skalách, zejména vápencových, ale vzácně vstupuje i na hadec. Stanoviště se obvykle nachází na světlých, ale nikoli přímo osluněných místech. Lokality leží v rozsahu nadmořských výšek 100–2000 m.
Popis: Vytrvalá rostlina. Listy tvoří růžici, jsou téměř přisedlé, s řapíkem 1–4 cm dlouhým, rezavohnědě chlupatým, jejich čepel je vejčitá nebo skoro okrouhlá, 3–5 cm dlouhá a 1–3 cm široká, na líci tmavozelená, řídce chlupatá, s nerovným povrchem, na rubu s oděním vlnatým, na bázi uťatá, na okraji mělce vroubkovaná nebo téměř celokrajná. Stvoly nesou 1–3 obvykle čtyřčetné květy, jsou 6–8 cm dlouhé, žláznatě chlupaté; kalich je 2–5 mm dlouhý, s cípy delšími než trubka; koruna je kolovitá, 2,6–6,8 cm v průměru, s ploše rozloženými modrofialovými až fialovými cípy, uprostřed žlutavá až oranžová; tyčinky bývají 4, se žlutými, 2,5–3 mm dlouhými prašníky; čnělka je hlavatá. Plodem je dvoupouzdrá tobolka asi 9 mm dlouhá.
Záměny: Blízce příbuzná Ramonda serbica se liší užšími listy s klínovitou bází, obvykle 5četnými, spíše nálevkovitými květy a fialovými prašníky. Oba druhy se liší rovněž počtem chromosomů: R. nathaliae je diploid, zatímco R. serbica hexaploid. V celém areálu se střetávají pouze na dvou lokalitách, kde však vytvářejí tetraploidní křížence s intermediárními morfologickými znaky.
Ohrožení a ochrana: V Srbsku druh požívá zákonnou ochranu.
Poznámka: Druh dostal jméno na počest královny Natalije Obrenović (1859–1941), manželky srbského krále Milana Obrenoviće.
Fotografováno dne 10. 6. 2015 (Srbsko, Čukljenik, Radovanski kamen).