HEDYOTIS KORRORENSIS (Valeton) Hosok.

Syn.: Oldenlandia korrorensis Valeton
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité

Hedyotis korrorensis

Rozšíření: Endemit západní části Mikronésie, vyskytuje se pouze na Palau. Byl zaznamenán především na ostrově Babeldaob a zřejmě velmi vzácně i na ostrově Koror.

Ekologie: Typickým stanovištěm je polopřirozená vegetace na dávno odlesněných místech, na Palau označovaná jako „savana“. Roste v koloniích ve vegetaci s dominující kapradinou Dicranopteris linearis.

Hedyotis korrorensis

Popis: Stálezelený metlovitý keř vysoký až 2 m; větve jsou přímé, hranaté, s výraznými uzlinami. Listy jsou vstřícné; řapík je až 1 cm dlouhý; čepel je vejčitá až eliptická, až 11 cm dlouhá a 3,5 cm široká, poněkud dužnatá, hladká, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu špičatá až zašpičatělá, s 6–10 páry postranních žilek; palisty jsou široce vejčité až téměř okrouhlé, asi 1 cm dlouhé, celokrajné nebo poněkud dřípené. Květenství je bohatá vrcholičnatá lata; listeny jsou téměř srdčité; květy jsou jednotlivé nebo nahloučené do zdánlivých okolíků na konci větviček, 4četné; kališní cípy jsou čárkovitě kopinaté, až 3 mm dlouhé, zprvu přímo odstálé, posléze rozestálé; koruna je nálevkovitá, nachová, namodralá nebo vzácněji bílá, trubka je poněkud rozšířená, cípy jsou vejčité, na vnitřní straně vlnatě chlupaté; tyčinky jsou 4, vyniklé; čnělka je poněkud delší než korunní trubka. Plodem je kulovitá až obvejcovitá tobolka, 2,5–3 mm dlouhá; semena jsou 3–5úhlá.

Využití: V lidovém léčitelství se šťáva z listů používala jako protijed při otravách.

Poznámka: Početný rod Hedyotis zahrnuje 176 druhů (POWO 2020) rozšířených v jihovýchodní Asii, s přesahem na severozápad Oceánie.

Hedyotis korrorensis
Hedyotis korrorensis
Hedyotis korrorensis
Hedyotis korrorensis

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 1. 2018 (Palau, Babeldaob, Airai, za letištěm a Lake Ngardok).