Syn.: Scrophularia cretica Boiss. et Heldr., Scrophularia lyrata Willd., Scrophularia subverticillata Moris
Čeleď: Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Rozšíření: Roste v západní Evropě a v severozápadní Africe. Na evropském kontinentě se vyskytuje od Portugalska a Španělska přes Francii do Velké Británie a Irska, na severovýchod zasahuje do Belgie, Nizozemí a Německa (po údolí Rýna), také roste ve Švýcarsku a téměř v celé Itálii. V západním Středozemí byl zaznamenán na většině ostrovů, také se vyskytuje na Azorech. V Africe roste od Maroka po Tunisko. Druhotný výskyt byl hlášen z Kanárských ostrovů, ale i z Mexika.
Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké křoviny a lesy podél vodních toků a na prameništích, vystupuje do nadmořské výšky 1400 m.
Popis: Vytrvalá bylina s přímými, hranatými, až 230 cm vysokými lodyhami, lysá nebo řídce chlupatá. Listy jsou vstřícné, jednoduché nebo lyrovitě peřenodílné; řapík je 1,5–9,5 cm dlouhý; čepel, pokud je celistvá, je vejčitá až kopinatá, (4–)5,5–20,5 cm dlouhá a 2–12 cm široká, někdy s samostatnými ouškatými úkrojky na vrcholu řapíku, na bázi srdčitá nebo uťatá, na okraji pilovitá, na vrcholu tupá nebo špičatá. Květenství je lata složená z vidlanů; listeny jsou 0,3–2 cm dlouhé, čárkovitě kopinaté, alespoň na špičce blanitě lemované; květní stopky jsou přímé, 0,7–3,5 cm dlouhé; kališní cípy jsou vejčité, 2,5–4,5 mm dlouhé, na okraji zelenavé, řidčeji červené, na vrcholu tupé; koruna je baňkovitá, dvoupyská, 5–8,5 mm dlouhá, žlutozelená, s nachovým horním pyskem; tyčinky jsou 4, žluté, staminodium je ledvinité, nachové. Plodem je vejcovitá, 4–7 mm dlouhá zelenohnědá tobolka, semena jsou tmavá.
Poznámka: Na východě Španělska, na Baleárech a v Maroku byly zaznamenány populace rostlin s listy převážně lyrovitými, s 2–4 drobnými postrannímu úkrojky. Jsou označovány jako subsp. valentina.
Fotografováno dne 25. 8. 2018 (Španělsko, Asturie, Covadonga).