Syn.: Cereus terscheckii J. Parm. ex Pfeiff., Echinopsis terscheckii (J. Parm. ex Pfeiff.) Friedrich et G. D. Rowley, Pilocereus terschenckii (J. Parm. ex Pfeiff.) Rumpler ex Pfeiff., Trichocereus terscheckii (J. Parm. ex Pfeiff.) Britton et Rose
Čeleď: Cactaceae Juss. – kaktusovité
Rozšíření: Jihoamerický kaktus, roste jen v Bolívii a na severozápadě Argentiny.
Ekologie: Stanovištěm jsou především křoviny, trávníky nebo řídké suché lesíky v území ročním úhrnem srážek 450–700 mm. Lokality leží v nadmořské výšce 800–2000 m.
Popis: Terestrický stonkový sukulent, na bázi dřevnatějící, dorůstá výšky 10(–12) m; stonky jsou zprvu jednoduché, sloupovité, později kandelábrovitě větvené, šedozelené, mají až 45 cm v průměru; postranní větve dorůstají průměru 10–20 cm; stonkové články mají 8–14 žeber vysokých 2–4 cm; na žebrech jsou hnědavé areoly s ostny, které jsou od sebe vzdáleny asi 2,5 cm; ostnů bývá 8–15, dlouhých 5,8–10 cm. Květy jsou nálevkovité, až 20 cm dlouhé, bílé, otevírají se v noci. Plodem je kulovitá nebo elipsoidní, modrá, asi 1,3 cm dlouhá bobule.
Ohrožení a ochrana: Stejně jako všechny ostatní kaktusy, tak je i tento druh chráněn mezinárodní úmluvou o obchodu s přírodninami CITES.
Poznámka: Někteří současní badatelé se domnívají, že druh je třeba přeřadit do rodu Echinopsis, ale tento názor dosud není jednoznačně přijímán.
Fotografovali Petra Vančurová, dne 6. 4. 2012 (Argentina, provincie San Juan, okolí Ischigualasto), a Radomír Řepka, ve dnech 15. 1. 2006 a 9. 12. 2014 (Argentina, La Rioja, El Huaco).