Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité

Crocus niveus

Rozšíření: Endemit jihu řeckého Peloponésu, kde roste od poloostrova Mani po okolí hory Parnon, a také na ostrově Kythéra. V areálu vykazuje určitou proměnlivost v barvě květů, resp. hloubce dělení čnělky.

Ekologie: Vyskytuje se na křovinatých svazích s mediteránní vegetací typu frygana a ve starých olivových sadech, obvykle na vápenci. Vystupuje do nadmořské výšky asi 900 m. Kvete v říjnu a listopadu.

Crocus niveus

Popis: Bylina s podzemní hlízkou, jejíž obal se rozpadá do tenkých vláken tvořících síťku. Listy vyrůstají současně s květy, bývá jich 4–8, čárkovitých, 1–2 mm širokých. Květy se tvoří po jednom až dvou, jsou bílé nebo řidčeji světle růžovofialové, v ústí žlutooranžové a řídce chlupaté, okvětní cípy jsou obvejčité, 3–6 cm dlouhé a 1,5–3,5 cm široké, na vrcholu zaokrouhlené nebo tupě špičaté; tyčinky jsou 3, se žlutými prašníky; čnělka je oranžová nebo žlutá, větvená do 3 ramen 1–1,6 cm dlouhých, která jsou na vrcholu rozšířená, laločnatá nebo třásnitá. Plodem je elipsoidní tobolka 1,2–1,5 cm dlouhá.

Poznámka: Poměrně snadno rozeznatelný podzimní šafrán, charakteristický širokými okvětními cípy, žlutými prašníky a typicky členitými čnělkami.

Crocus niveus
Crocus niveus
Crocus niveus
Crocus niveus

Fotografovala Eva Rencová, ve dnech 25. a 27. 10. 2018 (Řecko, Peloponés, na jihu a severu poloostrova Mani).