Syn.: Azara crassifolia Dippel, Azara gilliesii Hook. et Arn., Quillaja petiolaris D. Don
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité
Rozšíření: Jihoamerický druh, endemit středního Chile – vyskytuje se v oblasti od regionu Coquimbo na severu po Biobío na jihu.
Ekologie: Roste ve vlhčích lesích i v křovinaté horské vegetaci, v nadmořských výškách zhruba od 500 až do 2000 m.
Popis: Keř až strom dosahující výšky 2–4(–10) m. Listy jsou v zásadě střídavé, buď jednotlivé, anebo vyrůstají ještě se dvěma menšími, listům silně podobnými palisty ve trojici, hlavní listy jsou dlouze řapíkaté, obvejčité až skoro okrouhlé, na bázi klínovité, po okraji zubaté, lysé, lesklé, vedlejší listy (palisty) bývají menší, skoro okrouhlé, jinak hlavním listům podobné. Květenstvím je axilární hrozen, stopkatý, zhruba stejně dlouhý jako řapík; kališních lístků je 5, jsou vejčité, nažloutlé, korunní lístky chybí; tyčinky jsou početné, čnělka jediná. Plodem je kulovitá, bělavě namodralá bobule, na bázi s vytrvávajícími kališními lístky a na vrcholu s vytrvávající čnělkou.
Poznámka: Klasickými morfologickými systémy byla rozlišována čeleď Flacourtiaceae, do níž se řadilo asi 80 rodů a téměř tisícovka druhů: do ní byl řazen i rod Azara. Na základě znaků na genomu se zjistilo, že rostliny sem řazené nejsou evolučně spřízněné a spojuje je jen vnějšková podobnost – tato skutečnost zavdává důvod pro reklasifikaci. Čeleď Flacourtiaceae byla tedy zcela rozprášena (je to svým způsobem nejmarkantnější případ mezi všemi semennými rostlinami) a asi dvě třetiny rodů do ní dříve řazených byly převedeny mezi vrbovité (Salicaceae). Zatímco morfologické systémy vymezovaly vrbovité charakteristickými znaky v květech a plodech (dvoudomost, absence květních obalů, tobolky), přišedší rody tuto charakteristiku rozmazaly a v novém pojetí se vrbovité takřka nedají morfologickými znaky vymezit.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 12. 2. 2019 (Chile, reg. Maule, údolí Río Maule, Valle de los Cóndores).