Syn.: Dracunculus paludosus Montandon, Callaion palustris (L.) Raf., Provenzalia palustris (L.) Raf.
Česká jména: diáblík vodní (Huber 1596), ďablík bahní (Presl 1819, Opiz 1852), ďáblík bahní (Sloboda 1852), ďáblík bahenní (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Araceae Juss. – árónovité
Rozšíření: Cirkumpolárně rozšířený druh s areálem zabírajícím severní část Eurasie i sever Severní Ameriky – skoro celá Evropa (v Mediteránu chybí), Sibiř, východní Asie a Severní Amerika (jižně po Novou Anglii). U nás se vyskytuje nejčastěji v Třeboňské pánvi, na Jindřichohradecku a na Českomoravské vrchovině.
Ekologie: Je to rostlina bahnitých břehů a mělkých vod, roste na rašeliništích, kolem rybníků a mrtvých říčních ramen, upřednostňuje stanoviště zastíněná. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina s válcovitým oddenkem, ze kterého vyrůstají listy a lodyhy s květy. Vysoká 15–30 cm, čepele listů jsou široce vejčité až okrouhlé, toulec je uvnitř bílý, vně zelenavý. Plody jsou bobule, v době zralosti červené.
Využití: Celá rostlina je jedovatá, vařené oddenky však severské národy konzumují, dříve byla tato rostlina vyhledávána i pro léčivé účinky. Bývá i oblíbeným a nenáročným hostem v zahradních tůňkách.
Ohrožení a ochrana: Ďáblík bahenní je hodnocen jako ohrožený druh naší květeny (C3) a ve stejné kategorii chráněn i podle zákona (§3), na Slovensku je řazen ke zranitelným druhům (VU). Chráněným druhem je také ve Francii, Švýcarsku, Německu a na Slovensku.
Fotografováno od 27. 5. do 29. 7. 2003 (Česko, Žďár nad Sázavou).