Syn.: Carica candamarcensis Hook. f., Carica cestriflora Solms, Carica chiriquensis Woodson, Carica cundinamarcensis Linden, Carica pubescens Lenné et K. Koch, Carica pubescens Solms, nom. illeg., Papaya pubescens (A. DC.) Kuntze, Vasconcellea cestriflora A. DC., Vasconcellea cundinamarcensis V. M. Badillo
Česká jména: tzv. horská papája
Čeleď: Caricaceae Dum. – papájovité
Rozšíření: Neotropický druh, jehož areál se táhne od Panamy přes Kolumbii a Venezuelu až po Peru a Bolívii. Byl introdukován rovněž na pacifické ostrovy Juana Fernándeze, na novozélandský Severní ostrov, na Sri Lanku a do tropické východní Afriky.
Ekologie: Roste v horských mlžných lesích, v nadmořských výškách zhruba od 1500 až do 2500(–3600) m, i v oblastech původního výskytu bývá vysazován v okolí lidských sídel.
Popis: Keř až menší strom dosahující výšky 1,5–7 m. Řapík je 45–60 cm dlouhý, čepel je v obrysu eliptická až okrouhlá, 18–35 cm dlouhá, 5–7laločná, na rubu na žilkách chlupatá, jinak lysá, laloky jsou na vrcholu špičaté až zašpičatělé. Květy jsou jednopohlavné; samčí květenství je úžlabní, latnaté, vyrůstá na stopce 4–14 cm dlouhé, samčí květy jsou 24–27 mm dlouhé, kalich je 2–3 mm dlouhý, korunní trubka je 12–15 mm dlouhá; samičí květenství je 4–6květé, jeho stopka je jen 0,7–1 cm dlouhá, samičí květy jsou bělavé či žlutozelené, kalich je 2–4 mm dlouhý, koruna je lysá nebo chlupatá, korunní lístky jsou 20–25 mm dlouhé, lysé nebo vně chlupaté. Plody jsou obvejčité bobule, 6–15 cm dlouhé a 3–8 cm široké, s 5 podélnými žebry.
Využití: Zralé plody jsou jedlé, chutnají podobně jako papája (Carica papaya), plody i listy využívá také jihoamerická tradiční medicína.
Poznámka: K rodu Vasconcellea je v současnosti započítáváno 20 druhů, všechny pocházejí z tropů Nového světa.
Fotografováno dne 6. 6. 2019 (Belgie, Vlámsko, Plantentuin Meise).