Syn.: Okenia grandiflora Standl., Okenia parviflora P. G. Wilson, Okenia rosei Standl.
Čeleď: Nyctaginaceae Juss. – nocenkovité
Rozšíření: Středoamerický druh, vyskytuje se v pobřežních oblastech jižní Floridy, při východním i západním pobřeží Mexika a na pacifickém pobřeží Nikaraguy.
Ekologie: Roste na písčitých plážích a pobřežních dunách, vzácněji se objevuje i ve vnitrozemí. Kvete od jara až do podzimu.
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou poléhavou, 20–200 cm dlouhou, větvenou, lepkavě chlupatou. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité, 1,5–5 cm dlouhé a 1–4,5 cm široké, na bázi klínovité, uťaté či srdčité, celokrajné nebo zvlněné až chobotnaté, na vrcholu zaokrouhlené nebo špičaté, chlupaté. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů na vzpřímených stopkách, jsou oboupohlavné; listeny jsou 3; okvětí je nálevkovité, 2–3(–5) cm dlouhé, nachové, vzácněji bělavé či nažloutlé, s 5 na vrcholu vykrojenými cípy; tyčinek je 9–19, čnělka je z koruny vyniklá. Plodem je eliptický anthokarp, který je až 13 mm dlouhý.
Poznámka: Rod Okenia je monotypický, zahrnuje tedy jen tento jediný druh. Lorenz Oken (1779–1851), jemuž vzdává rodové jméno poctu, byl německý lékař a přírodovědec.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 27. 10. 2019 (Mexiko, stát Oaxaca, Playa Zipolite u Puerto Ángel).