Česká jména: kožarka (Presl 1846), kožařka (Mareček 1994)
Čeleď: Coriariaceae DC. – kožařkovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu. Rozšířena od Severního přes Jižní až po Stewardův ostrov.
Ekologie: Roste na výslunných stanovištích od nížin do subalpínského stupně. Často se vyskytuje na suťových svazích břehů potoků. Kvete od července do srpna.
Popis: Menší keř dosahující až metrové výšky. Větve a větévky jsou čtyřhranné. Listy jsou vstřícné, čepel zašpičatělá, široce až úzce vejčitá, řapíky krátké (2 mm) a ploché. Květy v 5–8 cm dlouhých hroznech. Leskle černá zdužnatělá koruna tvoří falešný plod, který v sobě skrývá pět tvrdých pravých plodů a je přizpůsoben k šíření ptáky.
Poznámka: Maorské jméno rostliny je Tutu, anglické Wineberry. Celá rostlina vyjma korunních plátků obsahuje vysoce toxický jed tutin. Její vysokou jedovatost nejlépe dokazuje smrtelná otrava cirkusového slona, který se na ní pásl v roce 1870 v Otagu. Maorští domorodci ale dokázali speciální metodou (přecezením plodenství přes květenství trávy toetoe) získat z této rostliny osvěžující nápoj. Kožařka slouží také k hojení pohmožděnin a řezných ran, její kořen („mauru“) léčí neuralgii, revmatismus, únavu očí a duševní choroby.
Fotografovaly Alena Jírová, dne 31. 5. 2007 (Nový Zéland, NP Nelson Lakes); Věra Svobodová, dne 3. 12. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, Mt. Iron Scenic Reserve).
Literatura:
HUTCHING G. (2004): The Penguin Natural World of New Zealand, An Illustrated Encyclopaedia of Our Natural Heritage. Penguin Books.