Syn.: Cenchrus villosus (Fresen.) Kuntze, Pennisetum angustifolium E. Vilm., Pennisetum villosum Fresen.
Česká jména: ostrokvět (Dostál 1989), dochan pýřitý, vousatec (Mareček 1999), ostrokvět (Kubát 2002)
Slovenská jména: ostrokvet (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Původní areál tohoto druhu leží v severovýchodní Africe a na jihu Arabského poloostrova (Eritrea, Etiopie, Somálsko, Saúdská Arábie, Jemen). Byl však zavlečen i do mnoha dalších subtropických i tropických oblastí světa, v současnosti jej najdeme rovněž na Pyrenejském poloostrově, v jižní Francii, Itálii i Řecku, v Makaronésii, v severozápadní a jižní Africe, na Madagaskaru, v Indii, na jihozápadě i jihovýchodě Austrálie, na severu Nového Zélandu, v Novém světě v pásu od jihozápadu USA a Mexika až po střední Chile a severní Argentinu.
Ekologie: Roste na pastvinách, podél silnic a cest, často na semiaridních stanovištích narušovaných lidskou činností.
Popis: Hustě trsnatá tráva dosahující výšky 15–90 cm, její stébla jsou poléhavá až vystoupavá. Listy jsou 7–15 cm dlouhé a 0,2–0,6 mm široké, obvykle lysé, jazýček je brvitý. Květenstvím je poměrně hustý válcovitý lichoklas, 2–12 cm dlouhý, s nápadnými početnými bělavými štětinami, které jsou nestejně dlouhé, nejdelší dosahují délky 3–7 cm; klásky vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích po 2–4, jsou 9–14 mm dlouhé, lysé, dolní kvítek je samčí nebo sterilní, horní je oboupohlavný. Plodem je obilka.
Využití: Jako dekorativní jednoletá tráva je tento druh vysazován i v zahradách střední Evropy, používá se také do suchých vazeb. Dosud se mu u nás říkává poněkud nepřesně dochan pýřitý (Pennisetum villosum) – celý dřívější rod Pennisetum byl na základě genetických analýz přiřazen k rodu Cenchrus.
Poznámka: K rodu Cenchrus je řazeno 107 druhů (POWO 2021), které se vyskytují v tropech a subtropech obou zemských polokoulí.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 21. 10. 2019 (Mexiko, Estado de México, Teotihuacán).